Úvodník

Vážený čtenáři,

máte před sebou druhé číslo revue Ergot. Celé se týče revoluce. Téma jsme formulovali podobně neurčitě jako minule, abychom otevřeli široký a volný diskuzní prostor. Tento model je svého druhu experimentem, kdy spolu s námi můžete sledovat, jaké asociace které téma vyvolá.

Následující stránky začínají mytopoetickým výkladem saturnské prehistorie revoluce, v němž se mihne Masaryk a Malcolm McLaren, hlavní role však hrají Úranos a Kronos. Jeho autor Jiří Hoblík si klade mimo jiné otázku, zda bychom „neměli revoluci v jejím plném významu, v jejím naplnění právě i za její rozpornosti, ponechávat jen mytickému božskému světu“. Text Jana Kani analyzuje prokletí, spjatá s revolucemi, jež chápe jako pokusy o „náhlá přesetí“ politického pole, motivované přirozeným sklonem k sebezáchově, umožňující setby novým plodinám. Nad revolučností nerevoluční doby se v dalším příspěvku zamýšlí Petr Bláha a s pomocí Ortegy y Gasseta zvažuje, jak se nestát „pouhými stíny svých obětí“.

Pojednání Michala Milka tematizuje proměnu etiky vztahu mezi lidmi a zvířaty v kontextu revoluce v evoluční biologii a hájí tezi, že „vědecká revoluce podnítila snahy o revoluci morální“. Ondřej Čadek předkládá nástin ekologické etiky pro dnešní dobu a navrhuje eko-liberální princip „člověk je oprávněn dělat vše, pokud nenarušuje stabilitu celku.“ Studie Jana Fikáčka Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice se na příkladech z oblasti fyziky vyrovnává s otázkou významu filosofie a jejího vztahu k přírodním vědám.

Nad tím, kde všude je nyní populární motiv, heslo či zaklínadlo revoluce, a nad tím, čím může být, pokud příroda skoky nedělá, se zamýšlím ve svém příspěvku já. Jan Sůsa na příkladech Occupy Wall Street, Arabské jaro a zvolení Donalda Trumpa na prezidentský post kriticky pojednává názory Judith Butlerové k veřejným shromážděním. Číslo uzavírá etymologicko-existenciální analýza Daniela Štěpánka Dekonstrukce revoluce jako rekonstrukce svobody.

Všechny texty tohoto čísla jsou recenzované studie. Připomínáme, že se nebráníme ani formálně volnějším příspěvkům, pro které počítáme s oddílem diskuze, a že na našich stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno tématu reformace. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

                               Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                 Hynek Tippelt

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s