Úvodník

Vážený čtenáři,

předkládáme Vám další číslo filosofické a společenskovědní revue Ergot. Soubor textů zčásti vychází ze symposia, které na podzim pořádala redakce naší revue na téma reformace. Pozornost, jakou symposium přilákalo, potvrdila, že česká reformace dosud neskončila. Nás k tomuto předmětu přivedla vedle inspirace významným výročím slavného vystoupení jedné z hlavních postav reformačního hnutí volná návaznost na revoluci, jíž jsme věnovali předchozí číslo. Snad následující texty osvětlí, v čem tato souvislost není jen zvukomalebná. Podobně jako v minulých číslech, některé z příspěvků se do tematické problematiky z různých úhlů noří, jiné se jí spíše dotýkají. Metodologické rozpětí i různorodost záměrů jednotlivých studií jsou značné, výkonní redaktoři tohoto čísla však zvolili pořadí, které na mnohá smysluplná propojení poukazuje.

Nabízí se Vám tak začít pojednáním Jiřího Hoblíka o tom, zda byl Martin Luther antiracionalista, když mluvil o rozumu jako o děvce. Pokračovat můžete výkladem Lutherovy kritiky Erasmova pacifismu z pera Petra Bláhy. Následující příspěvek Jany Nechutové předkládá překladový výbor z české a německé básnické tvorby, která vznikala v šestnáctém století v luterském prostředí a byla věnována Janu Husovi. Studie Julie Kolesničenko seznámí s hnutím ruských starověrců, jež v jejím pojetí představuje pravoslavný protějšek západní reformace.

Rudolf Kardoš se zaměřil na ty stránky myšlenkového dědictví reformace, které v jeho interpretaci daly vzniknout řádu svobodného zednářství. Úzkou spjatost reformace s deformací ukazuje Daniel Štěpánek ve svém rozboru vybraných novověkých „znetvoření“ snah Martina Luthera o „přetváření“. Z jakých důvodů byl Luther podle Nietzscheho nemožným knězem, objasňuje příspěvek Jakuba Chavalky. Otázku možných deformací reflexe křesťanství si klade Jiří Šamšula, jehož článek představuje liberální teologii a její ambivalentní potenciál i chápání v dějinách protestantismu.

Psychoanalytickým komentářem protestantského požadavku na přijímání pod obojí jsem přispěl já. Ekonomické dopady reformace zachycují Aleš Lokaj a Lucjan Klimsza ve své studii Lutherovy axiologie a jejího vlivu na vznik moderní ekonomie. Vzájemný vztah reformace a demokracie pojednává Martin Šimsa a v úvodu posledního tematického příspěvku tohoto čísla se ptá, kdo je na tom hůře – reformace, nebo demokracie? Zdánlivě mimo předmětný okruh zařazujeme na závěr tohoto čísla sémioticko-narativní analýzu Jana Černocha, věnovanou české pohádce Zlatovláska.

Všechny zahrnuté texty jsou recenzované studie. Autorům připomínáme, že máme zájem i o formálně volnější příspěvky, eseje, recenze atd., a že na našich internetových stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno Evropě a vyjde zhruba za měsíc. Pro páté číslo jsme zvolili téma sebevraždy. K tomuto tématu se chystáme uspořádat také symposium. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                     Hynek Tippelt

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s