Úvodník

Vážený čtenáři,

předkládáme Vám další číslo filosofické a společenskovědní revue Ergot. Soubor textů zčásti vychází ze symposia, které na podzim pořádala redakce naší revue na téma reformace. Pozornost, jakou symposium přilákalo, potvrdila, že česká reformace dosud neskončila. Nás k tomuto předmětu přivedla vedle inspirace významným výročím slavného vystoupení jedné z hlavních postav reformačního hnutí volná návaznost na revoluci, jíž jsme věnovali předchozí číslo. Snad následující texty osvětlí, v čem tato souvislost není jen zvukomalebná. Podobně jako v minulých číslech, některé z příspěvků se do tematické problematiky z různých úhlů noří, jiné se jí spíše dotýkají. Metodologické rozpětí i různorodost záměrů jednotlivých studií jsou značné, výkonní redaktoři tohoto čísla však zvolili pořadí, které na mnohá smysluplná propojení poukazuje.

Nabízí se Vám tak začít pojednáním Jiřího Hoblíka o tom, zda byl Martin Luther antiracionalista, když mluvil o rozumu jako o děvce. Pokračovat můžete výkladem Lutherovy kritiky Erasmova pacifismu z pera Petra Bláhy. Následující příspěvek Jany Nechutové předkládá překladový výbor z české a německé básnické tvorby, která vznikala v šestnáctém století v luterském prostředí a byla věnována Janu Husovi. Studie Julie Kolesničenko seznámí s hnutím ruských starověrců, jež v jejím pojetí představuje pravoslavný protějšek západní reformace.

Rudolf Kardoš se zaměřil na ty stránky myšlenkového dědictví reformace, které v jeho interpretaci daly vzniknout řádu svobodného zednářství. Úzkou spjatost reformace s deformací ukazuje Daniel Štěpánek ve svém rozboru vybraných novověkých „znetvoření“ snah Martina Luthera o „přetváření“. Z jakých důvodů byl Luther podle Nietzscheho nemožným knězem, objasňuje příspěvek Jakuba Chavalky. Otázku možných deformací reflexe křesťanství si klade Jiří Šamšula, jehož článek představuje liberální teologii a její ambivalentní potenciál i chápání v dějinách protestantismu.

Psychoanalytickým komentářem protestantského požadavku na přijímání pod obojí jsem přispěl já. Ekonomické dopady reformace zachycují Aleš Lokaj a Lucjan Klimsza ve své studii Lutherovy axiologie a jejího vlivu na vznik moderní ekonomie. Vzájemný vztah reformace a demokracie pojednává Martin Šimsa a v úvodu posledního tematického příspěvku tohoto čísla se ptá, kdo je na tom hůře – reformace, nebo demokracie? Zdánlivě mimo předmětný okruh zařazujeme na závěr tohoto čísla sémioticko-narativní analýzu Jana Černocha, věnovanou české pohádce Zlatovláska.

Všechny zahrnuté texty jsou recenzované studie. Autorům připomínáme, že máme zájem i o formálně volnější příspěvky, eseje, recenze atd., a že na našich internetových stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno Evropě a vyjde zhruba za měsíc. Pro páté číslo jsme zvolili téma sebevraždy. K tomuto tématu se chystáme uspořádat také symposium. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                     Hynek Tippelt

Reklamy

One thought on “Úvodník

  1. Pingback: ERGOT Č. 1/2018 | ergot

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s