ERGOT Č. 1/2018

re/forma/ce

číslo ve formátu pdf

Odpovědní redaktoři: doc. Jiří Hoblík, Th.D., Mgr. Martin Šimsa, Ph.D.
Obálku navrhl: Bc. Petr Pres
Editor a typograf: Bc. Jakub Masojídek

Všechny příspěvky v tomto čísle prošly recenzním řízením.

Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, 2018
ISSN 2533-7564


Úvodník (Hynek Tippelt)

Lutherův rozum (Jiří Hoblík)

K Lutherově kritice Erasmova pacifismu (Petr Bláha)

Jan Hus v latinské poezii raného novověku (Jana Nechutová)

Hnutí ruských starověrců – pravoslavná reformace (Julia Kolesnichenko / Kolesničenko)

Ovoce pak plodí zednářská sekta zkázonosné a nejvýš trpké… (Rudolf Kardoš)

Deformace reformace (Daniel Štěpánek)

Nietzschův Luther (Jakub Chavalka)

Liberální theologie – reformace či deformace křesťanství? (Jiří Šamšula)

Mana krve. K psychologickým aspektům přijímání pod obojí (Hynek Tippelt)

Lutherova axiologie a vznik moderní ekonomie (Aleš Lokaj, Lucjan Klimsza)

Reformace a demokracie (Martin Šimsa)

Erbenova pohádka Zlatovláska aneb O aktivní princezně (Jan Černoch)

Reklamy

Úvodník

Vážený čtenáři,

předkládáme Vám další číslo filosofické a společenskovědní revue Ergot. Soubor textů zčásti vychází ze symposia, které na podzim pořádala redakce naší revue na téma reformace. Pozornost, jakou symposium přilákalo, potvrdila, že česká reformace dosud neskončila. Nás k tomuto předmětu přivedla vedle inspirace významným výročím slavného vystoupení jedné z hlavních postav reformačního hnutí volná návaznost na revoluci, jíž jsme věnovali předchozí číslo. Snad následující texty osvětlí, v čem tato souvislost není jen zvukomalebná. Podobně jako v minulých číslech, některé z příspěvků se do tematické problematiky z různých úhlů noří, jiné se jí spíše dotýkají. Metodologické rozpětí i různorodost záměrů jednotlivých studií jsou značné, výkonní redaktoři tohoto čísla však zvolili pořadí, které na mnohá smysluplná propojení poukazuje.

Nabízí se Vám tak začít pojednáním Jiřího Hoblíka o tom, zda byl Martin Luther antiracionalista, když mluvil o rozumu jako o děvce. Pokračovat můžete výkladem Lutherovy kritiky Erasmova pacifismu z pera Petra Bláhy. Následující příspěvek Jany Nechutové předkládá překladový výbor z české a německé básnické tvorby, která vznikala v šestnáctém století v luterském prostředí a byla věnována Janu Husovi. Studie Julie Kolesničenko seznámí s hnutím ruských starověrců, jež v jejím pojetí představuje pravoslavný protějšek západní reformace.

Rudolf Kardoš se zaměřil na ty stránky myšlenkového dědictví reformace, které v jeho interpretaci daly vzniknout řádu svobodného zednářství. Úzkou spjatost reformace s deformací ukazuje Daniel Štěpánek ve svém rozboru vybraných novověkých „znetvoření“ snah Martina Luthera o „přetváření“. Z jakých důvodů byl Luther podle Nietzscheho nemožným knězem, objasňuje příspěvek Jakuba Chavalky. Otázku možných deformací reflexe křesťanství si klade Jiří Šamšula, jehož článek představuje liberální teologii a její ambivalentní potenciál i chápání v dějinách protestantismu.

Psychoanalytickým komentářem protestantského požadavku na přijímání pod obojí jsem přispěl já. Ekonomické dopady reformace zachycují Aleš Lokaj a Lucjan Klimsza ve své studii Lutherovy axiologie a jejího vlivu na vznik moderní ekonomie. Vzájemný vztah reformace a demokracie pojednává Martin Šimsa a v úvodu posledního tematického příspěvku tohoto čísla se ptá, kdo je na tom hůře – reformace, nebo demokracie? Zdánlivě mimo předmětný okruh zařazujeme na závěr tohoto čísla sémioticko-narativní analýzu Jana Černocha, věnovanou české pohádce Zlatovláska.

Všechny zahrnuté texty jsou recenzované studie. Autorům připomínáme, že máme zájem i o formálně volnější příspěvky, eseje, recenze atd., a že na našich internetových stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno Evropě a vyjde zhruba za měsíc. Pro páté číslo jsme zvolili téma sebevraždy. K tomuto tématu se chystáme uspořádat také symposium. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                     Hynek Tippelt