Ergot č. 2/2017

Revoluce / Revolution

Editoři: Bc. Jakub Masojídek, Mgr. Barbora Řebíková, Mgr. Hynek Tippelt, Ph.D.
Návrh obálky: Bc. Petr Pres
Typografická úprava: Bc. Jakub Masojídek
Fotografie použitá na obálce: Miroslav Rosendorf
Vydavatel: Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem
ISSN 2533-7564


Úvodník / Editorial (Hynek Tippelt)

Recenzované studie / Peer reviewed studies:

Saturnský prapříběh revoluce / The Saturnian Prehistory of Revolution (Jiří Hoblík)

Prokletí revolucí, prokletí revolucemi / The Curse of Revolution (Jan Kaňa)

O revolučnosti nerevoluční doby / On the Revolutionarity of Unrevolutionary Times (Petr Bláha)

Revoluce v evoluční biologii jako počátek revoluce morální / Revolution in evolutionary biology as the beginning of a revolution on morals (Michal Milko)

Zelená revoluce. Pokus o ekologickou etiku / Green Revolution. An Attemp in Ecological Ethics (Ondřej Čadek)

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice / Experimental philosophy as an effective way towards the revolution in physics (Jan Fikáček)

Příroda skoky nedělá, revoluce ano / Nature does nothing in jumps, but the revolution (Hynek Tippelt)

Mezi revolucí a demonstrací: Judith Butlerová k veřejným shromážděním / Between revolution and demonstration. Judith Butler on public assembly (Jan Sůsa)

Dekonstrukce revoluce jako rekonstrukce svobody / A Deconstruction of Revolution as a Reconstruction of Freedom (Daniel Štěpánek)

Úvodník

Vážený čtenáři,

máte před sebou druhé číslo revue Ergot. Celé se týče revoluce. Téma jsme formulovali podobně neurčitě jako minule, abychom otevřeli široký a volný diskuzní prostor. Tento model je svého druhu experimentem, kdy spolu s námi můžete sledovat, jaké asociace které téma vyvolá.

Následující stránky začínají mytopoetickým výkladem saturnské prehistorie revoluce, v němž se mihne Masaryk a Malcolm McLaren, hlavní role však hrají Úranos a Kronos. Jeho autor Jiří Hoblík si klade mimo jiné otázku, zda bychom „neměli revoluci v jejím plném významu, v jejím naplnění právě i za její rozpornosti, ponechávat jen mytickému božskému světu“. Text Jana Kani analyzuje prokletí, spjatá s revolucemi, jež chápe jako pokusy o „náhlá přesetí“ politického pole, motivované přirozeným sklonem k sebezáchově, umožňující setby novým plodinám. Nad revolučností nerevoluční doby se v dalším příspěvku zamýšlí Petr Bláha a s pomocí Ortegy y Gasseta zvažuje, jak se nestát „pouhými stíny svých obětí“.

Pojednání Michala Milka tematizuje proměnu etiky vztahu mezi lidmi a zvířaty v kontextu revoluce v evoluční biologii a hájí tezi, že „vědecká revoluce podnítila snahy o revoluci morální“. Ondřej Čadek předkládá nástin ekologické etiky pro dnešní dobu a navrhuje eko-liberální princip „člověk je oprávněn dělat vše, pokud nenarušuje stabilitu celku.“ Studie Jana Fikáčka Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice se na příkladech z oblasti fyziky vyrovnává s otázkou významu filosofie a jejího vztahu k přírodním vědám.

Nad tím, kde všude je nyní populární motiv, heslo či zaklínadlo revoluce, a nad tím, čím může být, pokud příroda skoky nedělá, se zamýšlím ve svém příspěvku já. Jan Sůsa na příkladech Occupy Wall Street, Arabské jaro a zvolení Donalda Trumpa na prezidentský post kriticky pojednává názory Judith Butlerové k veřejným shromážděním. Číslo uzavírá etymologicko-existenciální analýza Daniela Štěpánka Dekonstrukce revoluce jako rekonstrukce svobody.

Všechny texty tohoto čísla jsou recenzované studie. Připomínáme, že se nebráníme ani formálně volnějším příspěvkům, pro které počítáme s oddílem diskuze, a že na našich stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno tématu reformace. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

                               Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                 Hynek Tippelt