ERGOT Č. 1/2018

re/forma/ce

číslo ve formátu pdf

Odpovědní redaktoři: doc. Jiří Hoblík, Th.D., Mgr. Martin Šimsa, Ph.D.
Obálku navrhl: Bc. Petr Pres
Editor a typograf: Bc. Jakub Masojídek

Všechny příspěvky v tomto čísle prošly recenzním řízením.

Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, 2018
ISSN 2533-7564

Úvodník (Hynek Tippelt)

Lutherův rozum (Jiří Hoblík)

K Lutherově kritice Erasmova pacifismu (Petr Bláha)

Jan Hus v latinské poezii raného novověku (Jana Nechutová)

Hnutí ruských starověrců – pravoslavná reformace (Julia Kolesnichenko / Kolesničenko)

Ovoce pak plodí zednářská sekta zkázonosné a nejvýš trpké… (Rudolf Kardoš)

Deformace reformace (Daniel Štěpánek)

Nietzschův Luther (Jakub Chavalka)

Liberální theologie – reformace či deformace křesťanství? (Jiří Šamšula)

Mana krve. K psychologickým aspektům přijímání pod obojí (Hynek Tippelt)

Lutherova axiologie a vznik moderní ekonomie (Aleš Lokaj, Lucjan Klimsza)

Reformace a demokracie (Martin Šimsa)

Erbenova pohádka Zlatovláska aneb O aktivní princezně (Jan Černoch)

Reklamy

Ergot č. 2/2017

Revoluce

Editoři: Bc. Jakub Masojídek, Mgr. Barbora Řebíková, Mgr. Hynek Tippelt, Ph.D.
Návrh obálky: Bc. Petr Pres
Typografická úprava: Bc. Jakub Masojídek
Fotografie použitá na obálce: Miroslav Rosendorf
Vydavatel: Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem
ISSN 2533-7564

Úvodník (Hynek Tippelt)

Recenzované studie:

Saturnský prapříběh revoluce (Jiří Hoblík)

Prokletí revolucí, prokletí revolucemi (Jan Kaňa)

O revolučnosti nerevoluční doby (Petr Bláha)

Revoluce v evoluční biologii jako počátek revoluce morální (Michal Milko)

Zelená revoluce. Pokus o ekologickou etiku (Ondřej Čadek)

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice (Jan Fikáček)

Příroda skoky nedělá, revoluce ano (Hynek Tippelt)

Mezi revolucí a demonstrací: Judith Butlerová k veřejným shromážděním (Jan Sůsa)

Dekonstrukce revoluce jako rekonstrukce svobody (Daniel Štěpánek)

Ergot č. 1/2017

Filosofický text

Editace čísla 1/2017: doc. Jiří Hoblík, Th.D. s přispěním Mgr. Petra Bláhy, Ph.D.
Návrh obálky: Bc. Petr Pres
Typografická úprava: ErgotSelfMade
© Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, 2017
ISSN 2533-7564

Editorial (Hynek Tippelt)

Recenzované studie:

Textualita existence (Daniel Štěpánek)

Je možný popularizační filosofický text? (Jan Kaňa)

Filosofický text jako nástroj sociální kritiky. Příklad Aristofanových Oblak (Ondřej Stulík)

Od textu ke zkušenosti (v kontextu Platónovy filosofie a náboženství) (Jiří Hoblík)

Filosofický text jako literární žánr v pojetí Richarda Rortyho (Vladimír Ješko)

Filosofické texty a veřejné diskuse (Martin Šimsa)

Začátek obrazu, konec (filosofického) textu? (Barbora Řebíková)

Diktát nevědomí. Latentní význam filosofického textu (Hynek Tippelt)

Je filosofický text součástí úpadku textové kultury? (Petr Bláha)

Diskuse

Mezi řádky. Hledání filosofického textu (Hynek Tippelt)

Úvodník

Vážený čtenáři,

předkládáme Vám další číslo filosofické a společenskovědní revue Ergot. Soubor textů zčásti vychází ze symposia, které na podzim pořádala redakce naší revue na téma reformace. Pozornost, jakou symposium přilákalo, potvrdila, že česká reformace dosud neskončila. Nás k tomuto předmětu přivedla vedle inspirace významným výročím slavného vystoupení jedné z hlavních postav reformačního hnutí volná návaznost na revoluci, jíž jsme věnovali předchozí číslo. Snad následující texty osvětlí, v čem tato souvislost není jen zvukomalebná. Podobně jako v minulých číslech, některé z příspěvků se do tematické problematiky z různých úhlů noří, jiné se jí spíše dotýkají. Metodologické rozpětí i různorodost záměrů jednotlivých studií jsou značné, výkonní redaktoři tohoto čísla však zvolili pořadí, které na mnohá smysluplná propojení poukazuje.

Nabízí se Vám tak začít pojednáním Jiřího Hoblíka o tom, zda byl Martin Luther antiracionalista, když mluvil o rozumu jako o děvce. Pokračovat můžete výkladem Lutherovy kritiky Erasmova pacifismu z pera Petra Bláhy. Následující příspěvek Jany Nechutové předkládá překladový výbor z české a německé básnické tvorby, která vznikala v šestnáctém století v luterském prostředí a byla věnována Janu Husovi. Studie Julie Kolesničenko seznámí s hnutím ruských starověrců, jež v jejím pojetí představuje pravoslavný protějšek západní reformace.

Rudolf Kardoš se zaměřil na ty stránky myšlenkového dědictví reformace, které v jeho interpretaci daly vzniknout řádu svobodného zednářství. Úzkou spjatost reformace s deformací ukazuje Daniel Štěpánek ve svém rozboru vybraných novověkých „znetvoření“ snah Martina Luthera o „přetváření“. Z jakých důvodů byl Luther podle Nietzscheho nemožným knězem, objasňuje příspěvek Jakuba Chavalky. Otázku možných deformací reflexe křesťanství si klade Jiří Šamšula, jehož článek představuje liberální teologii a její ambivalentní potenciál i chápání v dějinách protestantismu.

Psychoanalytickým komentářem protestantského požadavku na přijímání pod obojí jsem přispěl já. Ekonomické dopady reformace zachycují Aleš Lokaj a Lucjan Klimsza ve své studii Lutherovy axiologie a jejího vlivu na vznik moderní ekonomie. Vzájemný vztah reformace a demokracie pojednává Martin Šimsa a v úvodu posledního tematického příspěvku tohoto čísla se ptá, kdo je na tom hůře – reformace, nebo demokracie? Zdánlivě mimo předmětný okruh zařazujeme na závěr tohoto čísla sémioticko-narativní analýzu Jana Černocha, věnovanou české pohádce Zlatovláska.

Všechny zahrnuté texty jsou recenzované studie. Autorům připomínáme, že máme zájem i o formálně volnější příspěvky, eseje, recenze atd., a že na našich internetových stránkách je možno publikovat i různé glosy. Následující číslo bude věnováno Evropě a vyjde zhruba za měsíc. Pro páté číslo jsme zvolili téma sebevraždy. K tomuto tématu se chystáme uspořádat také symposium. Máte-li zájem u nás publikovat nebo se zúčastnit našich symposií, potřebné informace najdete na zadní obálce.

Inspirující čtení za redakční radu přeje

                                                                                                     Hynek Tippelt