Nabídka rukopisů
Redakce přijímá rukopisy na e-mailové adrese ergot@post.cz. Elektronický soubor musí být ve formátu Word. Redakce ERGOt posílá e-mailem potvrzení o doručení každého nabídnutého rukopisu.
Náležitosti rukopisu
Rozsah rukopisu
Recenzované typy textů (tematické studie a studie mimo téma čísla) nemají přesahovat 30 normostran, diskuzní studie a esej 20 normostran, studentské práce 10 normostran, recenze, zprávy a informace 5 normostran. Studie musí být opatřena abstraktem v rozsahu 1000–1200 znaků v češtině a angličtině.
Pravopis
Základem jazykové podoby českých textů je Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 2000), zejména pokud jde např. o psaní „s“ a „z“ – tam, kde pravidla připouštějí pouze „z“, píší autoři opravdu „z“, nikoli archaické tvary, a pokud je užití nespisovných archaických v textu nutné, použijí uvozovek.
Text
– text je napsán v textovém editoru MS Word (v případě, že z ekonomických, ideových nebo technologických důvodů toto není možné, nás o tom dopředu informujte)
– písmo Book Antiqua, velikost 12
– řádkování 1, odsazení 0 cm, mezery 0 b., zarovnání do bloku
– autoři v textu používají pouze běžné zkratky, a to jen v nejnutnějších případech
– názvy publikací, článků aj. jsou psány kurzívou
– vložená myšlenka nebo citát jsou odděleny od textu dlouhou pomlčkou – (tzv.
Gedankenstrich)
– při udávání stran, popř. roků použijte krátkou pomlčku (1990-1998, s. 36-42)
– při výskytu pojmu nebo slovního spojení v jiném než českém jazyce je využito kurzivy
Zvýraznění textu
Pro zvýraznění textu se používá pouze kurziva, nikoli tučné písmo nebo podtržení.
Citáty
Pro uvození či citování textu se užívá v češtině běžných uvozovek, tj. dvojitých, před textem dole, za textem nahoře, bez mezer. Pokud stojí v uvozovkách celá věta, kladou se uvozovky až za její interpunkční znaménko, pokud jsou v uvozovkách jen jednotlivá slova, uvozovky jsou přímo za nimi, např.:
Seleukeia zvaná „Železná“; Lucretius říká: „… nebe, které se povětřím zove.“ apod.
V případě potřeby mohou být do textu označeného uvozovkami zapuštěny další, jednoduché uvozovky, např.:
„… a tento vítr se nazývá Eurus, jako ‚ten, který vane od Východu‘.“
V uvozovkách je vždy pouze citovaný text; pokud následuje za citovaným textem odkaz v závorce (zejména údaj o biblickém verši), klade se vždy až mimo uvozovky. Pokud je v textu použit citát, pojem nebo slovní spojení v jiném než českém jazyce, je při jeho výskytu v textu využito kurzivy.
Nikdy se týž text, s výjimkou výše zmíněného případu, nezvýrazňuje zároveň uvozovkami a kurzivou!
Poznámkový aparát a citace literatury
Poznámky jsou vkládány do textu automaticky jako poznámky pod čarou a chronologicky číslovány, písmo Book Antiqua, velikost 9, automatické nastavení řádkování 1 řádek, odsazení 0 cm, mezery 0 b., styl „normální“, zarovnání „vlevo“.
Kratší citáty (do tří řádků) jsou součástí textu a uvedeny uvozovkami tohoto typu „…“, řádkování 1.
Delší citáty jsou odděleny od textu volným řádkem před a za citátem, řádkování 1, odsazení vpravo a vlevo 1 cm, opět uvedeny uvozovkami tohoto typu „…“, citát v citátu je označen jednoduchými uvozovkami ‚…‘.
Bibliografické citace se uvádějí podle CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197).
Monografie:
Žemlička, Ž., Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti, Praha 2002, s. 2-25.
Článek v časopise:
Pánek, P., Podíl předbělohorského českého státu na obraně střední Evropy proti turecké expanzi, in: Československý časopis historický (dále ČsČH), 36, 1988, s. 856-872.
Článek ve sborníku:
Mikušek, M., Formování a životní angažovanost zakladatelské generace Spolku pro dějiny Němců v Čechách, in: P. Soukup – F. Šmahel (vyd.), Německá medievistika v českých zemích do roku 1945, Praha 2004, s. 79-93.
Edice:
Rezek, P., (vyd.), Paměti Mikuláše Dačického z Heslova I, Praha 1878.
Citované internetové prameny:
Rezek, P., Der kleine große Unterschied. URL: http://www.univie.ac.at/hausarbeiten.at/kafka.htm (12.01.2020)
Jitrová, P., Aufgabe 1. (E-mail an Jiri Cenov, cenov.jiri@post.cz, 10.10.2005)
Obrazové přílohy:
Jsou předávány redakci spolu s textem v elektronické podobě. Předlohy jsou naskenovány minimálním rozlišení 400 dpi, nejlépe ve formátu PNG. Přípravu příloh je možné konzultovat s editorem publikace.
Citace v poznámkách
Citace v poznámkách jsou doplněny údajem o zdroji v následující podobě:
„… bla bla bla.“ (V. Láska, Nenávist a její půvaby, Horní Dolní 2011, s. 1.)
Citování antických a středověkých děl
Na antická a středověká díla se odkazuje formou ustálených zkratek, které jsou uvedeny níže (Zkratky děl vybraných autorů). Bližší údaje o díle (kniha, kapitola, verše apod.) se píší po zkratce díla a mezeře, mezi jednotlivými čísly se nepíší mezery, za zkratkou díla se nepíše čárka. Římskými číslicemi se označují knihy, arabskými číslicemi všechna nižší členění textu, např.:
Platón, Tim. 73a–76e
Vergilius, Aen. IV,20–23
Pokud se název citovaného díla vypisuje celý, píše se mezi název a číslice označující knihy, verše atd. čárka, např.:
Euripidés, Ion, 112
Pokud se odkazuje na dílo, které je vydáno jako součást nějaké ediční řady, uvádí se za zkratkou díla a číslicemi označujícími členění textu do závorky i zkratka ediční řady, číslo svazku (arabskou číslicí) a číslo strany, resp. sloupce; číslice se píší za sebou bez mezer:
Isidor ze Sevilly, Diff. II,33,123 (PL 83,45A);
Augustin, De civ. Dei XXII,20,127–136 (CCL 48,865);
Albert Veliký, De mineral. I,1,3 (Op. omn. V,1).
Zvláštním způsobem se citují díla římských gramatiků zařazená do korpusu Grammatici Latini (GL), která postrádají vnitřní členění. Např.:
Priscianus, Inst. gramm. (GL III,525,11) (= Gramm. Latini, 3. svazek, str. 525, řádek 11)
Pokud je již celý odkaz na dílo, které je vydáno jako součást nějaké ediční řady, v textu uveden v závorce, je nutné zkratku ediční řady s číslem svazku a strany/sloupce uvést do závorky hranaté, např.:
„… podobný text nacházíme i u jiných autorů (srv. např. Augustin, De civitate Dei XXII,20,127–136 [CCL 48,865]).“
Biblické citace
V odkazech na biblické citace se užívají zkratky podle českého ekumenického překladu z r. 2001. Pokud je součástí zkratky číslice, nepíše se mezi ní a písmennou částí mezera. Celá zkratka je v kurzivě, např.:
Gn 2,2–15; 2Kr 19,29; 1K 12,12
Údaje o biblických verších lze zkracovat pomocí zkratky n (= „a následující verš“) nebo zkratky nn (= „a následující verše“). Na rozdíl od běžného používání těchto zkratek se v odkazech na biblické citace píší těsně za číslem, bez mezery a bez tečky, např.:
L 5,4n; Mt 10,6nn
Pokud chce autor v rámci jedné kapitoly odkázat na více řádků, které nenásledují přímo za sebou, píše se mezi čísla řádků tečka, např.:
Mt 27,5.13.15; Pa 2,18.25–32.38
Zkratky děl vybraných autorů
Aristotelés
An. post. Analytica posteriora
An. pr. Analytica priora
Ath. pol. Athénaión politeia
Cat. Categoriae
De an. De anima
De caelo (vypsáno celé)
De div. De divinatione per somnia
De gener. animal. De generatione animalium
De gener. et corr. De generatione et corruptione
De incessu De incessu animalium
De insomn. De insomniis
De interpr. De interpretatione
De iuvent. De iuventute
De long. De longaevitate
De mem. De memoria
De motu De motu animalium
De part. animal. De partibus animalium
De respir. De respiratione
De sensu (vypsáno celé)
De somn. vig. De somno et vigilia
Eth. Eud. Ethica Eudemia
Eth. Nic. Ethica Nicomachea
Fr. Fragmenta
Hist. animal. Historia animalium
Magna mor. Magna moralia
Met. Metaphysica
Meteor. Meteorologica
Parva natur. Parva naturalia
Phys. Physica
Poet. Poetica
Pol. Politica
Rhet. Rhetorica
Soph. el. Sophistici elenchi
Top. Topica
Cicero
Acad. Academica (Akademika)
Acad. post. Academica posteriora
Acad. pr. Academica priora
Ad Att. Epistulae ad Atticum
Brut. Brutus
De amic. De amicitia
De div. De divinatione
De fato (vypsáno celé)
De fin. De finibus bonorum et malorum
De invent. De inventione
De leg. De legibus
De nat. deor. De natura deorum
De off. De officiis
De orat. De oratore
De rep. De re publica
De sen. De senectute
Ep. Att. Epistulae ad Atticum
In M. Ant. In M. Antonium oratio Philippica
Orat. Orator
Par. St. Paradoxa Stoicorum
Pro Marc. Pro M. Marcello
Pro Mur. Pro Murena
Pro Sest. Pro P. Sestio
Top. Topica
Tusc. disp. Tusculanae disputationes
Epikúros, Ep. Hdt. Epistula ad Herodotum
Ep. ad Herod. Epistula ad Herodotum
Ep. Men. Epistula ad Menoeceum
Ep. Pyth. Epistula ad Pythoclem
De nat. De natura
Kyr. dox. Kyriai doxai (= Ratae sententiae)
Sent. Vat. Sententiae Vaticanae (= Gnomologium Vaticanum Epicureum)
Hérodotos, Hist. Historiae
Hésiodos, Op. Opera et dies
Sc. Herc. Scutum Herculis
Theog. Theogonia
Homér, Il. Ilias
Od. Odyssea
Platón, Alc. I Alcibiades I
Alc. II Alcibiades II
Apol. Apologia
Ax. Axiochus
Crat. Cratylus
Criti. Critias
Crito (vypsáno celé)
Dem. Demodocus
Ep. Epistulae
Epin. Epinomis
Euthyd. Euthydemus
Euthyphr. Euthyphro
Gorg. Gorgias
Hipp. Ma. Hippias Maior
Hipp. Mi. Hippias Minor
Charm. Charmides
Ion (vypsáno celé)
Lach. Laches
Leg. Leges
Lys. Lysis
Menex. Menexenus
Meno (vypsáno celé)
Min. Minos
Parm. Parmenides
Phaedr. Phaedrus
Phd. Phaedo
Philb. Philebus
Polit. Politicus
Prot. Protagoras
Resp. Respublica
Soph. Sophista
Symp. Symposium
Theag. Theages
Tht. Theaetetus
Tim. Timaeus
Seneca, Ad Helv. Ad Helviam matrem
Ad Marc. Ad Marciam de consolatione
Consol. ad Merciam De consolatione ad Marciam
Cons. Helv. Ad Helviam matrem de consolations
De ben. De beneficiis
De brev. vitae De brevitate vitae
De clem. De clementia
De const. sap. De constantia sapientis
De ira (vypsáno celé)
De prov. De providentia
De tranqu. an. De tranquillitate animi
De vita beata (vypsáno celé)
Ep. Ad Lucilium epistulae morales
Natur. quaest. Naturales quaestiones
Sofoklés, Ai. Aiax
Ant. Antigona
El. Electra
Ichn. Ichneutae
Oed. Col. Oedipus Coloneus
Oed. Tyr. Oedipus Tyrannus n. Rex
Philoct. Philoctetes
Trach. Trachiniae
Thúkydidés, Hist. Historiae
Tomáš Akvinský, De pot. De potentia
De spir. creat. De spiritualibus creaturis
De ver. De veritate
De virt. De virtutibus
Expos. Boeth. Trin. Expositio in Boethii De Trinitate
In I Post. an. Expositio libri Posteriorum analyticorum
In I De an. Sentencia libri De anima
In I De caelo In libros De caelo et mundo
In I Ethic. Sententia libri Ethicorum
In I De gen. et corr. In libros De generatione et corruptione
In I Met. Sententia libri Metaphysicae
In I Meteor. Sententia super Meteora
In I Phys. In libros Physicorum
In I Sent. Scriptum super sententiis
In De sensu Sentencia libri De sensu et sensato
Quest. disp. De an. Quaestiones disputatae de anima
Quest. disp. De malo Quaestiones disputatae De malo
Quest. disp. De pot. Quaestiones disputatae De potentia
Quest. disp. De spirit. creat. Quaestiones disputatae de spiritualibus creaturis
Quest. disp. de virtutibus Quaestiones disputatae de virtutibus
Quodl. Quaestiones de quodlibet
Summa contra gent. Summa contra gentiles
Summa theol. Summa theologiae
Vergilius, Aen. Aeneis
Buc. Bucolica
Georg. Georgica
Xenofón, Anab. Anabasis
Hell. Hellenica (Historia Graeca)
Inst. Cyr. Institutio Cyri (Cyropaedia)
Mem. Memorabilia
Oec. Oeconomicus
Oecon. Oeconomicus
Symp. Symposium
SBÍRKY ZLOMKŮ ANTICKÝCH AUTORŮ
DK Die Fragmente der Vorsokratiker, vyd. H. Diels – W. Kranz, Berlin 1951-1952.
SVF Stoicorum veterum fragmenta, I-III, vyd. H. von Arnim, Leipzig 1903-1905.
Usener H. Usener, Epicurea, Leipzig 1887.
Autorská práva a původnost
Redakce předpokládá, že nabídnutý text dosud nebyl publikován a autor nabízející rukopis je výhradním držitelem autorských práv k příslušnému rukopisu.
ergot 