Peníze jako pravda demokracie

Jiří Hoblík

    Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

Summary

Money as the truth of democracy. Money as an economic element and the democratic system must be understood as interpretive tools that interpret each other. In this way, the concept of truth can then be tested and applied philosophically. But if we question the intrinsic nature of money, we must go beyond shallow descriptions of its functions. We arrive at a conception of money as a functional lie, which can be demonstrated in its legal use. In doing so, Simmel’s Philosophy of Money presents the concept of money in its modern transformation. Some later theories tell us more about them. 

Shrnutí

Peníze jako ekonomický živel a demokratický systém je třeba chápat jako interpretační nástroje, které se navzájem vykládají. Tím lze pak filosoficky vyzkoušet a uplatnit pojem pravdy. Pokud se ale ptáme na vlastní povahu peněz, musíme překročit mělké popisy jejich funkcí. Dojdeme tak pojetí peněz jako funkční lži, což lze doložit na jejich legálním využívání. Simmelova Filosofie peněz přináší přitom pojetí peněz ve fázi jejich moderní transformace. Více pak o nich vypovídají některé pozdější teorie. 


        Open full article / Otevřít celý článek

Stát jako organizované násilí na politických stranách?

Jan Vondrouš, Hynek Tippelt

     Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

Summary

State as organized violence against political parties. After the Czech Republic’s accession to the European Union, the Czech political system was criticized mainly for the non-transparent financial environment within political parties and political movements, including situations where these entities participated in various elections, with non-transparent financing of the largest political entities. An amendment to Act 424/1991 Coll. (as last amended) was therefore enacted and individual election laws, when the Office for the Supervision of the Management of Political Parties and Political Movements was newly established. However, the aim of this change was also ulterior motives of some lawmakers and political scientists (moreover, some of them also became members of this Office) to reduce the number of political parties and movements within the Czech Republic. Thanks to the financial sanctions that this Office currently has at its disposal, fines are mainly imposed on small entities, for which the sanctions in the tens of thousands are devastating. The Office itself defends itself in imposing such fines by a Resolution of the Supreme Administrative Court, which, however, concerned commercial companies. However, a political party or political movement stands on voluntariness and civic activity. Every gift to small parties or a membership fee, i.e. income in the amount of hundreds of crowns or thousands, is always collected for a given purpose and it is difficult to imagine that someone will voluntarily give funds for fines. There is thus a complete disproportion between the fine imposed on a small and a large political entity, which, moreover, usually draws state subsidies. In addition, it is then able to pay for the party apparatus and thus avoid all the administrative acts that the Office now requires. This leads to the slow liquidation of civic engagement and a desire for political participation. The first possible warning signal will probably be the municipal elections, when it turns out that – in short, in those small municipalities where the small regional parties always won, there will simply be no one to vote for. What is more important, however, is that the state, through its own administration, has begun to exercise violence against political parties and political movements, which is in direct conflict with the concept of pluralist democracy.

Shrnutí

Po vstupu České republiky do Evropské unie docházelo ke kritice českého politického systému především v oblasti netransparentního finančního prostředí v rámci politických stran a politických hnutí včetně situací, kdy se tyto subjekty účastnily nejrůznějších voleb, přičemž docházelo právě k neprůhlednému financování těch největších politických subjektů. Byla proto přijata novelizace zákona 424/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jednotlivé volební zákony, kdy nove vznikl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Cílem této změny byly ale i postranní úmysly některých zákonodárců a politologů (přičemž, někteří se stali i členy tohoto Úřadu) snížit počet politických stran a hnutí v rámci České republiky. Díky finančním sankcím, kterými tento Úřad v současnosti disponuje, dochází především k ukládání pokut malým subjektům, pro které jsou sankce v řádech desítek tisíc v podstatě zničující. Sám Úřad se hájí při ukládání takových pokut Usnesením Nejvyššího správního soudu, který se však týkal obchodních společností. Politická strana či politické hnutí však stojí na dobrovolnosti a občanské aktivitě. Každý dar malým stranám nebo členský příspěvek, tedy příjmy v řádech spíše stovek korun či tisíců, jsou vždy vybírány na daný cíl a těžko si lze představit, že někdo bude dobrovolně dávat finanční prostředky na pokuty. Existuje tak naprostý nepoměr mezi udělenou pokutou malému a velkému politickému subjektu, který navíc zpravidla čerpá státní dotaci. Navíc je pak následně schopen si platit stranický aparát, a tím se všelijakých administrativních úkonů, které nyní Úřad nově požaduje, vyvarovat. Dochází tak k pomalé likvidaci občanské angažovanosti a chuti k politické participaci. Prvním možným varovným signálem budou pravděpodobně komunální volby, kdy se ukáže, že zkrátka v oněch malých obcích, kde vždy vítězily právě ty malé regionální strany, prostě nebude koho volit. Co je ale důležité, že stát prostřednictvím své vlastní administrativy začal uplatňovat násilí na politických stranách a politických hnutích, což je v přímém rozporu s pojetím pluralitní demokracie.


        Open full article / Otevřít celý článek