Naděje se děje v dějích i v dějinách: Naděje sub specie spiritualis

Jiří Hoblík

    Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

Summary

Hope happens in processes and in history: hope sub specie spiritualis. This study outlines a conception of hope as a spiritual force that takes into account the concept of man as a spiritual being. In this conception, hope directs human action and the human life perspective towards a good goal and creates congruence in such directed action. Philosophically, it thus uses Kant’s notion of hope to motivate action in its focus on the highest good. The conception of this study allows one to connect freedom of action with a life goal that cannot be in its entirety a human creation.

Shrnutí

Tato studie načrtává pojetí naděje jako duchovní síly, které počítá s pojetím člověka jako duchovní bytosti. V tomto pojetí nasměrovává naděje lidské jednání i lidskou životní perspektivu k dobrému cíli a vytváří kongruenci takto nasměrovaného dění. Filosoficky tak využívá Kantovo pojetí naděje, která motivuje jednání v jeho zaměření na nejvyšší dobro. Toto pojetí umožňuje spojit svobodu jednání s životním cílem, který nemůže být ve své celistvosti lidským výtvorem.

---

        Open full article / Otevřít celý článek

Oko za oko, zub za zub aneb trest smrti perspektivou filosofie Immanuela Kanta

Roman Sukdolák

      Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Summary

An eye for an eye, a tooth for a tooth or the death penalty from the perspective of Immanuel Kant’s philosophy. The present study aims to depicture the issue of the death penalty in the tought of the philosopher Immanuel Kant. After a short introduction into Kant’s practical philosophy, the attention is first focused on the topic of suicide. The second part of this work aims to explain Kant’s attitude to the death penalty. For this purpose, attention is also paid to the interpretation of the so-called ius talionis, which plays  a crucial role in Kant’s philosophy in the issue of the death penalty. The basic question of this study is whether human life or morality is more valuable to Kant. Kant’s lesser known works The Metaphysics of Moral and Lectures on Ethics are used as the principal source in which Kant clarifies his attitude to the death penalty and the value of human life. 

Shrnutí

Předložená studie si klade za cíl představit a vyložit problematiku trestu smrti v myšlení filosofa Immanuela Kanta. Po krátkém úvodu do Kantovy praktické filosofie je nejprve věnována pozornost otázce sebevraždy. Poté si práce klade za cíl podrobně objasnit Kantův postoj k problematice trestu smrti. K tomuto cíli je zde rovněž věnována pozornost výkladu takzvaného zákona odplaty, který hraje v Kantově filosofii vzhledem k problematice trestu smrti zásadní roli. Základní otázka této práce zní, zda je pro Kanta hodnotnější lidský život, nebo mravnost. Jako hlavní prameny, v němž Kant ozřejmuje své stanovisko ohledně trestu smrti a hodnoty lidského života, jsou zde využita Kantova méně známá díla Metafyzika mravů a Přednášky o etice. 

---

        Open full article / Otevřít celý článek