Pojem euroskepticismu jako příklad uplatnění konceptuální moci

Hynek Tippelt

Politology and Philosophy Department, Faculty of Arts of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem, Czech Republic. Correspondence: Mgr. Hynek Tippelt, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pasteurova 13, 400 96, Ústí nad Labem. E-mail: tippelt@centrum.cz

Shrnutí

Tento článek tematizuje pojem euroskepticismu jako příklad uplatnění tzv. konceptuální moci. Seznamuje s pojmem konceptuální moc, jak je užíván v tzv. dostatečně obecné teorii řízení, kterou vypracoval zčásti anonymní kolektiv ruských autorů vystupujících pod pseudonymem Vnitřní prediktor. Referovanou teorii ozřejmuje na příkladu dvou konceptualizací možných postojů k problematice evropské integrace. Předkládá hypotézu, že převládající konceptualizaci je možno charakterizovat jako dualistickou, navrhuje jako alternativní konceptualizaci trojičnou a ukazuje některé výhody a nevýhody obou pojednávaných konceptualizací.

Summary

„The concept of euro-scepticism as an example of the use of conceptual power.“ The present article thematises the concept of euro-scepticism as an example of the use of so called conceptual power. It indroduces the term conceptual power, as it is used in so called Sufficiently Universal Theory of Ruling, which has been produced a partly anonymous collective presenting itself under pseudonym Internal Predictor. The introduced theory is further clarified with the helf of the example of two types of conceptualisation, which is can be apllied on the spectrum of european integration positions. It suggest a hypothesis, that the usual conceptualisation can be characterised as dualistic, it proposes an alternative ternary conceptualisation, and it points out the (dis) advantages of both discussed conceptualisations.

---

Úvod

V posledních letech se až inflačně rozšířila terminologie informační války a společnost si vesměs osvojila náhled, že mocenské boje včetně mezinárodních se nevedou jen řinčivými a invazivními nástroji, anebo tichými jedy jaderných a chemických zbrani, ale i informacemi, desinformacemi, mlžením a mlčením. Abychom však roli informační války adekvátně porozuměli, je třeba pochopit, že existují ještě jemnější – a zároveň potenciálně záludnější formy boje. V následujícím textu představím tzv. dostatečně obecnou teorii řízení, která rozlišuje několik úrovní, na nichž boj o moc permanentně probíhá. V této teorii je úroveň řízení, na níž probíhá informační válka, na třetím místě, zatímco první pozici zaujímá pole, kde se prvořadě uplatňuje tzv. konceptuální moc a kde se nebojuje o kusá fakta ani historické výklady, ale o světonázorové, náboženské nebo paradigmatické předpoklady.

Výrazem paradigmatický odkazuji k tzv. diskuzi o změně paradigmatu. Počínaje sedmdesátými lety se formuje proud, který s využitím koncepce Thomase Samuela Kuhna předložené v knize Struktura vědeckých revolucí[1] formuluje diagnózu stávajícího „vnímání skutečnosti“ jako založeného na nefunkčním a překonaném „dualistickém paradigmatu“, klade požadavek „změny vnímání“ a předestírá alternativu „holistického paradigmatu“.[2] Dostatečně všeobecná teorie řízení (dále DVTŘ), která co do vzniku onu diskuzi následuje, stejně jako koncepce změny paradigmatu předpokládá, že alternativou dvou typů vnímání postihuje klíčové dilema, jež rozhodne jak o produktivitě našeho úsilí o pochopení světa a orientaci v něm, tak o našem morálním statusu. Konceptuální boj, který západní teoretici změny paradigmatu formulovali především v ekologicko-etickém nebo kosmologickém kontextu, charakterizuje dostatečně obecná teorie řízení v jeho náboženských, politických a mravních aspektech.

S (doslovným) termínem anebo (implicitním) pojmem konceptuální moci, kterým se zachycuje politicko-mocenský význam nikoli jednotlivých znalostí a informací, ale paradigmatických, filosofických nebo ideologických základů celkové stavby veškerého vědění, potažmo přístupu ke světu, se lze dnes setkat například u australského profesora civilního inženýrství Davida Carmichaela[3] nebo amerického didaktika Rukhsara Sharifa,[4] stejnému významu se blíží také výraz kosoryoku no ronri japonského filosofa Miki Kiyoshiho, překládaný nejednoznačně jako „logika imaginace“, „principy moci idejí“ nebo „základy síly organizace“.^[5] V českém prostoru například političtí filosofové Milan Valach,[6] Jiří Polák[7] nebo Miroslav Sapík[8] upozorňují na to, jak významnou roli hrají v kontextu politických úvah výchozí gnoseologické předpoklady, jimiž je předurčeno například to, zda se bude z hlediska politického systému jevit jako výhodná nebo smysluplná např. přímá demokracie, anebo určitá míra hierarchizace.

V druhé polovině dvacátého století budil velkou pozornost francouzský filosof a historik Michel Foucault, který se tímtéž fenoménem zabýval pod titulem diskursivní moc nebo režim pravdy: „Každá společnost disponuje režimem pravdy, svou všeobecnou politikou pravdy, tedy typem diskursu, který je přijímaný jako pravdivý; mechanismus a instance, jež umožňují rozlišit pravdivé a nepravdivé výroky, prostředky na potvrzování každého z nich; uznávané techniky a procedury pro získání pravdy; status těch, kteří jsou oprávněni říci, co je a co není pravdivé,” tvrdil Foucault.[9] V knize Dohlížet a trestat[10] pak Foucault užívá ke zdůraznění neoddělitelnosti gnoseologické a politické roviny skutečnosti výraz moc/vědění (Power/Knowledge). Dle Foucaulta je tedy více než přiléhavé hovořit o gnoseologických záležitostech v termínech moci a boje o moc. V práci Archeologie vědění užívá v tomto smyslu zvláště „militaristický výraz“ diskursivní formace.[11] Z mnohých historických předobrazů všech moderních úvah o konceptuální moci v našem civilizačním prostoru nelze na prvním místě nezmínit biblické přísloví: „Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.“[12] Koncept upomíná také na Platona, který se domníval, že součástí dispozice k vládnutí je schopnost nahlížet ideje.[13] Zvláště s ohledem na jeho politický význam není možno opomenout ani Francise Bacona, autora jednoho z vůdčích hesel evropské moderny „vědění je moc“.[14]

Precizní výklad obsahu, zaměření a významu konceptuální moci a jejího postavení v poměru k ostatním typům mocenského zápasu předkládají práce ruského autorského kolektivu, který publikuje pod jménem Vnitřní prediktor SSSR.[15] Poněkud tajemný nebo spíše provokativní název s aluzí na ne všude populární někdejší politický útvar Svaz sovětských socialistických republik by bylo možno v souladu se záměrem kolektivu objasnit ve smyslu „držitelé vědění, jehož mocenský záměr a dosah se omezuje na soubornou, sociálně spravedlivou Rus“. V posledních letech dochází rozsáhlé dílo tohoto autorského kolektivu v zemích bývalého Československa značné obliby, ačkoli se až na výjimky šíří pouze prostřednictvím blogosféry a sociálních sítí. Ponechám stranou, že by tento fakt bylo možno interpretovat ve smyslu potvrzení zvěsti ze zpráv BIS o míře ruského působení v našem informačním prostoru.[16] Pomineme-li intelektuální přesvědčivost a vezmeme-li v potaz, jak málo líbivě je toto dílo předkládáno (mám na mysli mimo jiné technický jazyk publikací Prediktoru nebo nadstandardně dlouhý a dramaturgicky monotónní pořad Otázky a odpovědi,[17] který je hlavním nástrojem popularizace práce Prediktoru v České a Slovenské republice) a jak bez výjimky je ignorováno středně-proudnými, tedy korporátními nebo veřejnoprávními, médii, nabízí se chápat takovou oblibu především jako výraz hloubky konceptuální, filosofické a duchovní, nouze. Váhavá, ale probouzející se lačnost, s jakou se zdejší společnost vrhá na to, co našim temnotám nabízí záchranné světlo, je pro naši dobu a náš – severoatlantický či středozemní – prostor charakteristická. Referovaná teorie bude ozřejměna na příkladu dvou konceptualizací postojů k problematice evropské integrace. Na pojmu euroskepticismu bude ilustrován dosah možného pole konceptuální moci. Na příkladu jeho obvyklé dualistické konceptualizace bude ilustrováno, jakým způsobem se může konceptuální moc uplatňovat, a vůči této převládající dualistické konceptualizaci bude navržena trojičná alternativa, která se ukáže v několika ohledech výhodnější.

Konceptuální moc

Pro rychlý vstup do tématu uvádím níže přehled šesti úrovní (tzv. priorit, tj. zobecněných prostředkú řízení), na nichž je možno bojovat, jak ho předkládá kolektiv autorů DVTŘ.[18]

1. priorita, konceptuální – světonázorová, meta-ideologická („cesty uplatnění“ jsou zde „nejbazálnější“ – jádro spočívá ve výchově a vzdělávání)
2. priorita, chronologická (historické rámce a filosofie dějin)
3. priorita, faktologická – informační („věrouky religiózních kultů, světské ideologie, technologie a faktologie všech odvětví vědy“, zde hraje roli propaganda, desinformace)
4. priorita, ekonomická (dluhová ekonomika, institut úročeného úvěru, systém centrálních bank, krypto-měny)
5. priorita, prostředky nepřímé likvidace – biologická (alkoholismus, tabakismus, chyby stravování, nesprávné diagnózy, nesprávné lékařské postupy, psychologická válka, degradace intelektu, rozklad rodiny)
6. priorita, prostředky přímé likvidace

Konceptuální moc se v této hierarchizaci uplatňuje na nejvyšší úrovni řízení, protože všechny ostatní – chronologická úroveň zbraní historického poznání, faktologická úroveň informační války, úroveň ekonomické války různých sankcí atd., biologická úroveň zbraní genocidy, i „konvenčně vojenská“ úroveň ničivých zbraní – jsou jí metodologicky podřazeny: Tvůrci světových názorů a konceptuálních rámců určují chápání historického vývoje; v jeho kontextu získávají význam fakta; ta zakládají ekonomické vztahy, v jejichž mezích se rozvíjí biologický potenciál obyvatelstva; a ten podmiňuje schopnost jeho bojového nasazení. Nástroje nejvyšší úrovně řízení jsou nejradikálnější a nejpomalejší, zbraně nejnižší úrovně působí bezprostředně, ale šíře, hloubka a trvání jejich efektu je nejmenší.

Moc (vládnutí) chápe ruský kolektiv jako „v praxi realizovanou schopnost subjektu k sociálnímu řízení, jehož výsledkem je dosaženo realizace subjektem vytyčených cílů.“[19] Konceptuální moc definuje DVTŘ jako „nejvyšší všeobjímající úroveň sociálního řízení, založené na jediném chápání obecného chodu civilizačního rozvoje v rámcích zadaných (reálnými – pozn. autora) mravními hodnotami. Jsou na ní orientovány zákonodárná, výkonná a soudní moc. Termín „konceptuální moc“ v sobě (podle DVTŘ – vložil autor) obsahuje dva smysly: zaprvé, je to osobní moc lidí, kteří jsou schopni vypracovat koncepci organizace života společnosti a realizovat ji v reálném procesu samořízení společnosti; za druhé, je to moc koncepce nad společností, nepodmíněná osobnostmi konkrétních lidí.“[20]  Dvojznačnost vymezení vyplývá z holistické perspektivy, kterou je teorie ruského kolektivu vedena: samořízená společnost vládne sama sobě prostřednictvím koncepce života, která je vytvářena a realizována konkrétními lidmi. Konceptuální mocí se přitom nerozumí moc vědění jako takového, ale řízení té roviny nebo oblasti vědění, která je ostatnímu vědění hierarchicky nadřazena.

Výraz „konceptuální moc“ není pochopen, pokud je mu rozuměno ve smyslu moci informací, ani když se zaměňuje s mocí nebo efektem psychologických operací. Informační válka je konceptuální válce hierarchicky podřazena, protože určitým informacím rozumíme na základě určité koncepce a jen celé a velice rozsáhlé nové informační pole nás může přesvědčit o tom, že bychom svou koncepci měli změnit. Dostatečně obecná teorie řízení je v tomto bodě ve shodě s výše zmíněnou teorií Thomase Kuhna, která mluví o tom, že je třeba velkého počtu pozorovaných anomálií, tedy paradoxních – do systému přijaté koncepce nezapadajících, nicméně evidentních faktů – dříve než dojde k vážnému zpochybnění přijatého paradigmatu, aby bylo možné jeho nahrazení novým.

Uplatnění konceptuální moci se nepřekrývá ani s tím, co bývá nazýváno psychologickými operacemi nebo psychologickou válkou. Různé formy psychologické manipulace pro prosazení mocenských cílů známe již od starověku, přestože termíny vznikly až v první polovině minulého století. Centrum psychologických operací má i Česká armáda,[21] a to svůj předmět definuje jako „plánované a cílevědomé psychologické působení na cílové skupiny, prováděné v době míru, za stavu vnějšího ohrožení státu a v době války, zaměřené na cílové skupiny k ovlivnění jejich postojů a chování, pro dosažení politických a vojenských cílů stanovených představiteli státu a Armády České Republiky“.[22] Takové působení je představitelné na mnoha úrovních a nepochybně probíhá v podstatě nepřetržitě například na úrovni ekonomické, pokud je například manipulována poptávka po určitém produktu za účelem určitého politického cíle. Konceptuální moc je ale nástrojem a předmětem jen těch nejvyšších forem psychologické manipulace, které se zaměřují na zmíněné světonázorové, náboženské nebo paradigmatické předpoklady. Bylo by ji možno nazvat také mocí duchovna nebo snad magií slov.

Konceptuální moc tedy spočívá v utváření základu myšlení svého nebo ostatních. Jako moc tvoření slovem, alchymie slov, „musí“ být „chráněna“. DVTŘ uvádí: „Konceptualna moc sa realizuje v davo-´elitarnych´ socialnych systemoch na zaklade zasväteni, z vačšej časti klanovo-uzamknuto. Na rozpracovanie a použitie zodpovedajuceho terminologickeho aparatu je v kolektivnom podvedomi vyššich „elitarnych“ skupin uvaleny zakaz.“[23] Nastíněná teorie o šesti úrovních sociálního řízení a postavení informačně-mediální moci v rámci představeného hierarchického konceptu pomáhá pochopit, v jakém smyslu jsme ve válce a v jakém třetí světové válce. Válka v oblasti konceptuální moci nikdy nepřestává, protože svobodu myšlení nelze omezit. Různá intenzita boje je typická spíše pro nižší úrovně řízení. Představení DVTŘ by nebylo úplné, kdybych neupozornil na náboženské založení celé teorie, které má určitou přírodní nebo panteistickou povahu. Tomuto založení odpovídá i úvodní autorská poznámka, kterou jsou opatřeny všechny výstupy produkce „vnitřního prediktoru“: „Publikované dokumenty sú vlastníctvom Ruskej kultúry a preto vo vzťahu k nim nikto nedisponuje osobnými autorským právami. V prípade privlastnenia si autorských práv v rámci zákona právnickou, alebo fyzickou osobou, sa dotyčná osoba stretne s odplatou za krádež v podobe nepríjemnej „mystiky“, vychádzajucej nad rámec právnej vedy. Každý záujemca má plné právo, vychádzajúc z vlastného chápania všeobecného prospechu, nasledujúce materiály v plnom objeme, alebo fragmentálne všetkými dostupnými prostriedkami kopírovať a vydávať aj za komerčným učelom. Ten, kto používa nasledujúce materiály pri svojej činnosti, pri ich fragmentálnom (čiastočnom) citovaní, alebo pri odkazoch na ne, berie na seba osobnú zodpovednosť, a v prípade vytvorenia kontextu, meniaceho zmysel následných materiálov jako celku má šancu naraziť na „mystické“ pôsobenie mimo právneho rámca.“[24] Konceptuální moc sice v jistém smyslu patří všem, neboť ji není možno institucionalizovat (protože přístup k ní má každý natolik, nakolik porozumí základům fungování svého myšlení), avšak z povahy věci jsou jejími držiteli především filosofové, přestože tak často bývají nejužitečnějšími z idiotů.[25]

Pojem euroskepticismu

Konkrétní uplatnění konceptuální moci může být dobře ilustrováno na pojmu euroskepticismu. Klasické a drtivě převažující paradigma západního politického a politicko-filosofického diskursu nevystupuje z převládajícího dualistického schématu západního, euroatlantického myšlení. Politické strany bývají standardně klasifikovány jako eurofilní – pokud věří základním myšlenkám evropské integrace, anebo eurofobní – pokud některou z idejí evropské integrace kritizují. Eurofilní postoj bývá nazýván také eurooptimismem nebo europozitivismem; protikladný eurofobní pak europesimismem, euronegativismem nebo euroskepticismem.[26] Jednoduché dualistické rozčlenění bývá někdy dále precizováno na členění čtverné rozlišením umírněné a radikální varianty. V tom duchu například Paul Taggart[27] člení euroskepticismus na měkký a tvrdý. Obvyklý přístup se však omezuje na použití kritéria, zda strana podporuje všechny základní myšlenky evropské integrace. Je-li tomu tak, bývá strana označována jako eurofilní, není-li tomu tak (nejčastěji se objevuje neochota k ústupkům v oblasti omezení suverenity),^[28] je označena za eurofobní.[29]

Filosoficky poučený anebo zdravým rozumem nadaný člověk přitom snadno nahlíží, že dualistické uchopení pozic, jež mohou být vůči otázce EU zaujímány, je liché. Ve skutečnosti pospolu stojí tři základní pozice: ta, která unii podporuje, ta, která ji odmítá, a ta, která ani jedno z předchozích stanovisek nezaujímá, protože váhá, vzdává se úsudku nebo je zvědavá na to, jak by to mohlo být. Toto třetí stanovisko je také ve shodě s etymologií výrazu skepticismus, neboť starořecké sloveso skeptesthai znamená dívat se, posuzovat, odrážet nebo zrcadlit – nikoli odmítat, bát se nebo nenávidět. Starořecké přídavné jméno skeptikos znamená zkoumavý, tázavý, což jsou vlastnosti, které filosofie i zdravý rozum obvykle respektuje. Proč mají potom (euro)skeptici tak špatnou pověst? Skepticismus je někdy – v lidovém užití tohoto termínu, ale i v běžných mediích – chápán jako negativismus, zásadové odmítání všeho a čehokoli. U historických proponentů skeptické filosofie tomu tak ale zdaleka není – alespoň u těch slavných jako byli antičtí pyrrhonici nebo David Hume. Odmítání – například poznatelnosti nějakých spekulativních poznatků (nesmrtelnost duše, pravé dobro atp.) – bylo zmíněnými filosofy chápáno jako dogma (starořecké dogma má český ekvivalent tvrzení, názor) a skeptici byli velmi hrdi na to, že nejsou dogmatiky, tedy zastánci určitých (předem daných) tvrzení, proponenti určitých názorových stanovisek. Jako dogmatismus antičtí skeptici označovali nejen pozitivní přístup ke zkoumané problematice, ale každý hotový názor (dogma), tedy i takový, že určitá oblast otázek je nepoznatelnou nebo nediskutovatelná.^[30]

Dualistický primitivismus, na němž je založena aktuálně populární konceptualizace euro-unijních pozic, nutně vede k boji, z něhož není uniku, musí být setrvalý, a tak oslabuje své proponenty, aniž by jim jakkoli prospíval. Jak říká Manu, „nic nového pod sluncem“, neboť již Římané věděli, jak snadno panují, když své poddané rozštěpí. Pojmová trojice naproti tomu umožňuje syntézu, kompromis a kooperaci, tedy potenciálně posílení všech zúčastněných. Lze si přeci představit, že by se eurooptimisté, europesimisté i euroskeptici shodli na tom, že bude nejlépe uspořádat referendum, v němž se otázka vyřeší, a tak se jí nebude třeba permanentně vyčerpávat.

Stávající dualistické pojetí euro-unijních pozic je tedy výhodné pro stávající držitele moci, zatímco je nevýhodné pro ty, kterým by bylo třeba posílit, aby se jim nějaké moci dostalo. Dualismus, nikoli snad reálný, žitý, ale pragmatický, sugerovaný, tak můžeme přiřadit konzervativismu, nikoli radikálnímu, tedy takovému, který by usiloval o obnovení dávných tradic, nýbrž relativnímu, tedy usilujícímu o konzervaci momentálního stavu. Trojičná klasifikace je naproti tomu v radikálním smyslu pokroková, tedy umožňuje překonávání nedostatků stávajícího stavu, zatímco relativní pokrokářství, tedy takové, které usiluje o jakoukoli novost, jen aby bylo něco nového, eliminuje.

Závěr

Článek představil pojem konceptuální moci, jak je užíván v tzv. dostatečně všeobecné teorii řízení. Bylo předvedeno, že příklad pole možného užití konceptuální moci není těžké najít. Na příkladu pojmu euroskepticismu byl ukázán dualistický charakter obvyklé výchozí konceptualizace, s níž je k otázce možných postojů k problematice evropské integrace přistupováno. Předložená alternativní konceptualizace, jež byla charakterizována jako trojičná, ilustrovala, jak navzdory mnohým výhodám nemusí být určitá konceptualizace rozšířena, pokud nevyhovuje tomu, co by se dalo zkusmo označit jako „konceptuální poptávka“.

Má-li se občan ve společnosti, kde je uplatňována určitá moc, zodpovědně podílet na politickém i jiném rozhodování, je třeba, aby existenci této moci chápal v obecných obrysech i v konkrétních aplikacích. Na rozdíl od jiných typů moci – např. prostředků přímé likvidace -, které se uplatňují na jiných úrovních sociálního řízení, specifikem konceptuální moci je to, že je uplatňována stále. Řečeno slovy ruského autorského kolektivu: „ každý v míře svého pochopení pracuje na sebe, a v míře nepochopení – na toho, kdo chápe více.“[31] Konceptuální poptávka – relativní snadnost přijímání určitého typu konceptu – tedy sice může být v určité míře implementována, současně nicméně platí, že má-li se ona poptávka prosadit, implementována být, takříkajíc, musí.

Literatura a další zdroje

103cp.army.cz, web 103. centra civilně vojenské spolupráce a psychologických operací, online, URL: http://www.103cp.army.cz/

Bernays, E., Propaganda, Routledge 1928.

Capra, F., Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura, Praha: DharmaGaia 2002.

Capra, F., Tao fyziky. Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou, Praha: DharmaGaia 2003.

Capra, F., Tkáň života – Nová syntéza mysli a hmoty, Praha: DharmaGaia 2004.

Carmichael, D., The conceptual power of control systems theory in engineering practice, in: Civil Engineering and Environmental Systems, 2013, 30 (3-4), s. 231-242.

Empiricus, S., Outlines of Scepticism, Cambridge 2000.

Foucault, M., Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové 2002.

Foucault, M., Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha: Dauphin 2000.

Foucault, M., Je třeba bránit společnost, Praha: Filosofia 2006.

Huxley, A., Ends and Means: An Inquiry into the Nature of Ideals, New York: Routledge 2017.

Jefimov, V. A., Ruský projekt globální transformace, online: Leva-Net, URL: http://leva-net.webnode.cz/products/globalni-transformace-rusky-projekt/.

Kiyoshi, M., Kosoryoku no ronri, Tokio 1946.

Kopecky, P. a Mudde, C., The Two Sides of Euroscepticism: Party Positions on European Integration in East Central Europe, in: European Union Politics, 3/3, 2002, s. 297-326.

Kuhn, T. S., Struktura vědeckých revolucí, Praha: Oikoymenh 1997.

Novotný, L. a Tippelt, H., Je třeba zkoumat Evropu? K filosofii euroskepticismu, in: E-LOGOS – Electronic Journal for Philosophy 2017, roč. 24(1), s. 30–43.

Platón, Ústava, Praha: Svoboda 1993.

Polák, J., Texty o přímé demokracii, Krásná Lípa: Marek Belza 2013.

Přísloví, in: Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona přeložily ekumenické komise pro Starý a Nový zákon (včetně deuterokanonických knih), Česká biblická společnost 1993.

Sapík, M., Politická filosofie v kontextu gnoseologie, in: Sociosphera, 2014, online, URL: http://sociosphera.com/publication/conference/2014/288/politick_filosofie_v_kontextu_gnoseologie/

Sharif, R., Opposing forms of Power Through a University Student Labor Union´s Advocacy for Its Student Members, in: Yoon, B. a Sharif, R. (Eds.). Critical Literacy Practice. Applications of Critical Theory in Diverse Settings, Singapore: Springer Singapore 2015, s. 165-178.

Taggart, P., A Touchstone of Dissent: Euroscepticism in Contemporary Western European Party Systems, in: SEI Working Paper No. 59, 2002. Dostupné z www: http://www.sussex.ac.uk/sei/documents/wp56.pdf.

Tippelt, H., Otevřená pevnost. K filosofickým aspektům přímé demokracie, in: Central European Journal of Politics, 2017, 3 (1), s. 50–71.

Valach, M., Ontologické předpoklady totalitních etických koncepcí: současný význam, in: Konec ontologie? Brno: FF MU v Brně 1993, s. 91-95.

Vnútorný prediktor ZSSR, Dostatočne všeobecná teória riadenia. Konsenzualne materialy naučneho kurzu Fakulty praktickej matematiky – procesov riadenia Sankt Peterburgskej štatnej univerzity (1997 – 2003) Vydanie s upresneniami z r. 2004, 2011, Sankt Peterburg 2011.

Vnútorný prediktor ZSSR, Voda mrtva. Оd “sociológie” k reči života (k sTrojeniu spoloCnosti), Kitež: Mocný hrad Ruska 2004.

[1] Kuhn, T. S., Struktura vědeckých revolucí, Praha: Oikoymenh 1997.

[2] Srv. Capra, F., Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura, Praha: DharmaGaia 2002; Capra, F., Tao fyziky. Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou, Praha: DharmaGaia 2003; Capra, F., Tkáň života – Nová syntéza mysli a hmoty, Praha: DharmaGaia 2004.)

[3] Carmichael, D., The conceptual power of control systems theory in engineering practice, in: Civil Engineering and Environmental Systems, 2013, 30 (3-4), s. 231-242.

[4] Sharif, R., Opposing forms of Power Through a University Student Labor Union´s Advocacy for Its Student Members, in: Yoon, B. A Sharif, R. (Eds.). Critical Literacy Practice. Applications of Critical Theory in Diverse Settings, Singapore: Springer Singapore 2015, s. 165-178.

[5] Kiyoshi, M., Kosoryoku no ronri, Tokio 1946.

[6] Srv. Valach, M., Ontologické předpoklady totalitních etických koncepcí: současný význam, in: Konec ontologie? Brno: FF MU v Brně 1993, s. 91-95.

[7] Srv. Polák, J., Texty o přímé demokracii, Krásná Lípa: Marek Belza 2013.

[8] Srv. Sapík, M., Politická filosofie v kontextu gnoseologie, in: Sociosphera, 2014, online, URL: http://sociosphera.com/publication/conference/2014/288/politick_filosofie_v_kontextu_gnoseologie/

[9] Foucault, M., Je třeba bránit společnost, Praha: Filosofia 2006, s. 36.

[10] Foucault, M., Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení, Praha: Dauphin 2000.

[11] Foucault, M., Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové 2002, s. 272.

[12] Přísloví 24:5, In: Bible 1993.

[13] Srv. Platón, Ústava, Praha: Svoboda 1993.

[14] Tato fráze (scientia potestas est) bývá spojována s filosofem a politikem Francisem Baconem. U Bacona se nachází v jeho raných Meditationes Sacrae (1597), vztahuje se nicméně k vlastnostem Boha. V Baconově díle nacházíme nicméně mnohé parafráze tohoto výchozího „postřehu“, použitého již v antropologickém smyslu, např.: „Lidské vědění a moc splývají v jedno, neboť neznalost příčiny zabraňuje (vytvoření, zmocnění se – H. T.) účinku.“ (Bacon, F. 1974. Nové organon. Praha: Svoboda, s. 79). Varianta „scientia potentia est“ se objevuje poprvé v roce 1668 v díle Baconova někdejšího sekretáře Thomase Hobbbese Leviathan (Hobbes, T., Leviathan, sive de materia, forma, et potestate civitatis ecclesiasticae et civilis, in: T. Hobbes a W. Molesworth, Opera philosophica quae latine scripsit omnia, in unum corpus nunc primum collecta studio et labore Gulielmi Molesworth, vol. 3, London: J. Bohn 1841, s. 69). Nejstarší doložené užití spojení „vědění je moc“ nacházíme u Imáma Aliho Bin Abi žijícího v 7. stol. po K.: „Vědění je moc a může zprostředkovat poslušnost. Člověk poznání si může během života lidi podmanit a vést je a po smrti je oceňován a oplakáván. Pamatuj, že vědění vládne a bohatství je ovládaným.“ (přeložil H. T. podle: Abi Talib, A. ibn., Nahjul Balagha (Peak of Eloquence). Sermons, Letters, and Sayings of Ameer al-Mu’mineen, the Commander of the Faithful, Saying 146, in: Dawoodi Bohras, 2017, online, URL: http://www.dawoodi-bohras.com/pdfs/Nahjul-Balagah-English.pdf). (Poznámka převzata z Tippelt, H., Otevřená pevnost. K filosofickým aspektům přímé demokracie, in: Central European Journal of Politics, 2017, 3 (1), s. 50–71.)

[15] Pro naše téma je zásadní práce Vnútorný prediktor ZSSR, Dostatočne všeobecná teória riadenia, Sankt Peterburg 2011. Další materiály tohoto autorského kolektivu jsou v českém a slovenském jazyce dostupné na http://leva-net.webnode.cz/clanky-katalog/materialy-vp-sssr/.

[16] Nepřesvědčivé hypotéze o tom, že české „filosofické vědomí“, světonázor české společnosti, je ve významné míře formován ruskými tajnými službami, pojednávám v textu Jedenácté přikázání, černá filosofie a pravda mezi řádky, online, in: mezi břehy, URL:

https://tippelt.wordpress.com/2016/10/09/jedenacte-prikazani-cerna-filosofie-a-pravda-mezi-radky/

[17] Jedná se o debatní pořad, v němž populární ruský analytik mezinárodních vztahů odpovídá na dotazy diváků. S českými titulky online, URL:  http://leva-net.webnode.cz/videa2/v-pjakin/

[18] Vnútorný prediktor ZSSR, Voda mrtva. Оd “sociológie” k reči života (k sTrojeniu spoloCnosti), Kitež: Mocný hrad Ruska 2004, s. 76-7.

[19] V.A.Jefimov, Ruský projekt globální transformace, online: Leva-Net, URL: http://leva-net.webnode.cz/products/globalni-transformace-rusky-projekt/

[20] Tamt.

[21] Jedná se o 103. centrum civilně vojenské spolupráce a psychologických operací v Olomouci.

[22] Srv.: Základní definice PSYOPS, in: 103cp.army.cz, web 103. centra civilně vojenské spolupráce a psychologických operací, online, URL: http://www.103cp.army.cz/

[23] Vnitřní prediktor SSSR, Dostatočne všeobecná teória riadenia, Sankt Peterburg 2011, s. 179.

[24] Vnitřní prediktor SSSR, Dostatočne všeobecná teória riadenia, str. 1.

[25] Srv.: „Vědomá a inteligentní manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je významným prvkem demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento skrytý mechanismus společnosti, tvoří neviditelnou vládu, která je skutečnou vládnoucí mocí naší země. Jsme ovládáni, naše mysl jsou modelována, náš vkus formován, naše ideje jsou nám vnukány, a to povětšinou lidmi, o nichž jsme nikdy neslyšeli. Je to logický důsledek toho, jakým způsobem je naše demokratická společnost organizována. Rozsáhlá množství lidských bytostí jsou nucena spolupracovat, mají-li spolu žít ve hladce fungující společnosti.“ (Bernays, E., Propaganda, Routledge 1928, s. 37)

„Skoro v každém ohledu našich životů, ať už ve sféře politiky nebo obchodu, v našem společenském chování nebo etickém smýšlení, jsme ovládání poměrně malým počtem jedinců… kteří rozumí mentálním procesům a společenským vzorcům mas. Jsou to oni, kdo tahá za nitky, které řídí mysl veřejnosti, kdo zapřahá prastaré společenské síly a kdo vynalézá nové způsoby, jak svázat a vést svět.“ (Bernays, E., Propaganda, Routledge 1928, s. 37–38)

„Demokracie, má-li být připravena na moderní vědeckou válku, nutně opouští svou demokratičnost. Na současnou válku není žádná země vskutku dobře připravena, pokud není ovládána tyranem, který stojí v čele výborně vycvičené a dokonale poslušné byrokracie.“ (Huxley, A., Ends and Means: An Inquiry into the Nature of Ideals, New York: Routledge 2017, kap. Centralization and Decentralization)

[26] Srv. Novotný, L. a Tippelt, H., Je třeba zkoumat Evropu? K filosofii euroskepticismu, in: E-LOGOS – Electronic Journal for Philosophy 2017, roč. 24(1), s. 30–43.

[27] Taggart, P., A Touchstone of Dissent: Euroscepticism in Contemporary Western European Party Systems, in: SEI Working Paper No. 59, 2002. Dostupné z www: http://www.sussex.ac.uk/sei/documents/wp56.pdf.

[28] Kopecky, P. a Mudde, C., The Two Sides of Euroscepticism: Party Positions on European Integration in East Central Europe, in: European Union Politics, 3/3, 2002, s. 297-326.

[29] Srv. Novotný, L. a Tippelt, H., Je třeba zkoumat Evropu? K filosofii euroskepticismu, E-LOGOS – Electronic Journal for Philosophy 2017, Vol. 24(1) 30–43.

[30] Empirikus, Sextus, Náčrt pyrrhónství, I, 1., Orig. Pyrrhoneioi hypotypéoseis. Vycházím z anglického překladu Empiricus, S., Outlines of Scepticism, přeložili J. Annas a J. Barnes, Cambridge 2000. Orig. text k dispozici ve vydání J. Mau (vyd.), Pyrroneion hypotyposeon, Sexti Empirici Opera, sv. 1, Lipsiae 1963. Dostupný také slovenský překlad S. Empiricus, Základy pyrrhonskej skepsy, přeložil J. Špaňár, Bratislava 1984.

[31] V.A.Jefimov, Ruský projekt globální transformace, online: Leva-Net, URL: http://leva-net.webnode.cz/products/globalni-transformace-rusky-projekt/

Příroda skoky nedělá, revoluce ano

Hynek Tippelt

Politology and Philosophy Department, Faculty of Arts of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem, Czech Republic. Correspondence: Mgr. Hynek Tippelt, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pasteurova 13, 400 96, Ústí nad Labem. Email: tippelt@centrum.cz

Anotace

Článek tematizuje míru, s jakou se v současnosti v nejrůznějších kontextech setkáváme s víceznačným výrazem revoluce. Slýcháme ho ve verších popmusic i v projevech konzervativních politiků, po revoluci volá i současný papež. Význam tohoto trendu je analyzován interdisciplinární optikou, za využití etymologické, historické, religionistické, psychologické a politologické perspektivy, se záměrem ukázat souvislosti vědeckého a technologického vývoje, odcizení od přírody, sekularizace, globalizace, užívání psychotropních látek a iluzivní povahy revolučních příslibů. Jako pozitivní alternativa destruktivním revolučním iluzím je navržena duchovní konverze, panteistického rázu, kterou by koneckonců bylo možno zvát revolucí holistickou.

Abstract

The present study „Nature does nothing in jumps, but the revolution“ aims to contemplate a contemporary topic: why the revolution is so much „in“ these days. You hear about it almost everywhere – in popmusic song lyrics, in talks by conservative politicians, even from the Pope. The meaning of this trend is deciphered throught interdisciplinary lens – etymological, historical, religionistic, psychological a and politological perspective is taken into account and as a result, scientific and technological progress, alienation from nature, secularisation, globalisation, use of psychotropic drugs and illusive nature of revolutionary promises are interconnected. As a positive alternative to destructive revolutionary misconceptions, a pantheist-based spiritual revolution, which in effect could be called holistic, is proposed.

---

Revoluce je „in“

Naše doba je hluboce revoluční, protože je hluboce filosofická. A hluboce filosofická je, protože se nachází v hluboké nouzi. Filosofický ráz naší doby odráží popularita takových slov, jako jsou holismus, paradigma, radikalismus, spiritualita, transformace, reinkarnace. Pokusím se ukázat, že revoluce tvoří svorník jmenovaných zaklínadel. Revoluce je každopádně „in“:  „Revoluce na rostlinné bázi se blíží,“ hlásí předseda společnosti Google.[1] „Kde je revoluce?“, ptá se v nové písni hudební skupina Depeche Mode.[2] Někteří hudební fanoušci naleznou odpověď ve výzvě zpěvačky Madonny, jež na shromáždění proti prezidentu Trumpovi volala: „Vítejte na revoluci lásky… Fuck you, fuck you… bude to vyžadovat oběti… ale to už je znakem revoluce.“[3] Její výzvu nepřímo podpořil papež František, když na konferenci Technologie, zábava a design hovořil o potřebě revoluce něhy: „Revoluce něhy… která znamená užívat své ruce… k utěšení druhého… je jazykem malých dětí… je cestou, kterou zvolí ti nejsilnější a nejodvážnější muži a ženy.“[4] Mezi ně se jistě počítá i americký prezidentský kandidát Bernie Sanders, který o „zangažování miliónů jedinců v politickém procesu“ usiluje v rámci vlastní iniciativy Naše revoluce.[5]  S Františkovým hlasem konečně rezonuje i nedávné prohlášení 14. dalajlámy, který dobovou výzvu shledává v „kulturní revoluci motivované soucitem, poctivostí a upřímností“.[6]

Popisovaný trend by se i bez zmíněného vystoupení skupiny Depeche Mode našemu území nevyhnul. Petr Fiala vyhlašuje potřebu „skutečné anti-byrokratické revoluce“;[7] Václav Klaus vyzývá k „totální revoluci a smetení dosavadních pořádků a řádů a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie a vládnoucího establishmentu;“[8] a Petr Hájek vítá počátek globální kontrarevoluce, za jejíž manifest označuje první Trumpův prezidentský projev.[9]

Filosofický vtip

Co nastíněná popularita „revoluce“ znamená? Žijeme stále ve věku revolucí, anebo spíše neschopni truchlit ztrátu revolučních nadějí popíráme? Nerad bych tvrdil, že do žánru filosofické stand up comedy spadají všechny revoluce. Často tomu tak ale bývá. Jak postřehl již Karel Marx – právě duchovní specialisté – mniši a filosofové – se staví do čel, nebo možná spíš zátylků, hnutí usilujících o společenský zvrat.[10] A byl to rovněž Marx, kdo předmět jejich specializace přirovnal k opiu.[11] Revoluce by měla být skokovým nastolením čehosi zcela nového. Že příroda skoky nedělá, vědí ale filosofové přeci již více než dva tisíce let, a už pár století by mohli vědět, že proto skoky nedělá ani Bůh ani společnost. Velkým skokem nebylo osvobození sedmi vězňů z pařížské Bastily, a ve stejně malých krůčcích postupovaly procesy, které označujeme jako revoluci zemědělskou, průmyslovou etc. Nabízí se, že revoluční přísliby jsou svého druhu filosofickým vtipem, což nakonec potvrzuje i nedávný „evoluční“ projekt Karla Janečka.[12]

V tomto smyslu je ilustrativní příběh novověkého užívání slova revoluce. Zprvu astronomický pojem se dostal do názvu knihy Mikuláše Koperníka De revolutionibus orbis coelestium – O oběhu nebeských sfér.[13] Politický význam výraz nabyl v následujícím století, zvláště v souvislosti s událostmi v Anglii.[14] S Koperníkovým modelem bývá spojováno narušení tradičního obrazu světa a zpochybnění spolehlivosti poznání. „Filozofický smysl dal této zkušenosti… Immanuel Kant, když zavedl pojem kopernikánský obrat,“ píše filozof a revolucionář Martin Škabraha.[15] Kantova filosofie však provádí obrat dvakrát: Zprvu vede k popření možnosti metafyziky, aby vyústila v doznání: „Že by se lidský duch někdy úplně vzdal metafyzického zkoumání, lze očekávat právě tak málo jako to, že bychom někdy přestali raději vůbec dýchat, než abychom stále vdechovali nečistý vzduch.“[16] Žádný reálný obrat se vlastně nekoná, Slunce vychází a zapadá stejně před Koperníkem i po něm, lidé věří v Boha i osobní nesmrtelnost, protože jinak nemohou, i když na to třeba vědomě nepomysleli.

Je-li revoluce občas filosofickým vtipem, nepřekvapí, že může vyžadovat změněný stav vědomí. Na tento aspekt se zaměřila historička Mary Matossian, když studovala sedlácké povstání, kterým část venkova reagovala na vypuknutí Velké francouzské revoluce. Došla k závěru, že zvláštní desorganizovaná panika, jež povstání předcházela, byla následkem otravy halucinogenní plísní ergot.[17] S drogami se v analogických situacích setkáváme pravidelně, nedávno například při událostech na kyjevském Majdanu. To, že revoluce se neobejde bez svého fantazijně extatického doprovodu podpořeného psychotropními látkami, postřehl také spisovatel Aldous Huxley.[18] Huxleyho výzvy k spirituální revoluci se pozoruhodně prolínají s jeho projekty zaměřenými na výzkum a popularizaci halucinogenních drog.[19] Spojení masových hnutí s halucinogeny – nejznámější asi z květinové revoluce hippies – interpretuje současný badatel Jan Irvin v tom smyslu, že užívané látky slouží k usnadnění manipulace, neboť jejich efekt spočívá v tom, že činí mysl bezbrannou vůči nejrůznějším sugescím.[20]

Vzhledem k iluzivní povaze revolučních příslibů nepřekvapuje stále se opakující příběh, kdy – jak se říká – revoluce požírají své děti. Výsledkem sexuální revoluce se jeví být hlavně desexualizace a rozpad milostných vztahů, mírové hnutí bylo pacifismem hippies spíše zdiskreditováno než podpořeno. Tento zdánlivý paradox ukazuje na osudech francouzské revoluce významný historik Pierre Chaunu. Revoluce podle něj zablokovala cestu k pokroku a modernosti a v mžiku zničila valnou část civilizačních výdobytků.[21] Ilustrativní je v tomto ohledu performance, která se uskutečnila na demonstraci proti krokům ústeckého magistrátu ve věci činoherního studia.[22] Pánové oblečení v řeznickém chystali v obrovských hrncích ovar a nad nimi vlál transparent s nápisem „Na každou svini se vaří voda.“ Vedle zřejmého kanibalismu odkazuje tento obraz také k závistivým motivům falešného „úsilí o převrat“. V těchto souvislostech se nabízí, zda účelem symbolu francouzské revoluce, gilotiny, nebylo usnadnění získání co největšího množství ještě teplé krve.[23]

Iluzionismus revolučních vůdců funguje především v kolektivu. Zatímco jedinec zdravým rozumem snadno nahlíží význam přirozenosti a smysl tradice, součást masy je mnohem sugestibilnější. Proto také přirozeně náboženský postoj respektu, lásky a vděčnosti, jímž je vybaven každý dostatečně střízlivý a bdělý jedinec, v revoluční mase vyprchává a bývá nahrazen spiritualitou démonickou, duchem vzpoury. Na souvislost démonické spirituality a psychedelických drog pak upozornili již Beatles písní „Lucy in the Sky with Diamonds“ („Lucifer v nebi Spolu s Démony“).[24]

Příčiny nespokojenosti

Popularita podvodných příslibů revolučních zvratů je nebývalá. V nedávném rozsáhlém průzkumu více než polovina mladých Evropanů prohlásila, že by se přidala k rozsáhlému povstání proti mocenské elitě.[25] Některé příčiny této nespokojenosti není těžké odhalit. Množství lidí pociťuje ponížení v důsledku sociální nerovnosti, která stále se zrychlujícím tempem nabývá rekordních měr. Ekonom Valenčík dává toto tempo do souvislosti s degenerujícími centry moci, které ve vidině konce ekonomiky založené na strojové výrobě kolem sebe kopou a na způsob cestujících na Titaniku usilují o to zachránit sebe znemožněním záchrany druhých.[26]

K atmosféře nejistoty a očekávání zvratu nepochybně přispívá proces globalizace – vzpomeňme v té souvislosti např. studii První globální revoluce, již jako svou výzkumnou zprávu vydal v roce 1991 Římský klub[27] – nebo diskurs ekologické krize, jehož důsledky označil např. profesor antropologie Leslie Sponsel jako „tichou revoluci duchovní ekologie.“[28] Oba tyto faktory odkazují k vypjaté povaze naší doby, kterou bych označil jako aktualizaci apokalyptického myšlení, a to ve dvojím smyslu: myšlení pod hrozbou katastrofy, a myšlení ovlivněné apokalypsou ve smyslu zjevení, informační revolucí. V záplavě informací o negativních trendech a hrozivých událostech ztrácíme naději a v obecném zoufalství toužíme povstat, jen nevíme, proti čemu a za co.

Spirituální revoluce

Jakkoli biblická Apokalypsa vyznívá nadějně, popularita apokalyptického myšlení se zdá přímo úměrná postupující sekularizaci. „Není revoluce v církvi, která by se neobrazila ve světě, a naopak není revoluce ve světě, která by se neobrazila v církvi“, píše profesor teologie Karel Skalický.[29] Sekularizace však není vždy ztrátou duchovna, jako spíš náhradou víry v Boha vírou v jeho Protivníka. Světlonoš se stal symbolem revolučního ducha, neboť představuje motiv pyšného odmítnutí dokonale stvořené přirozenosti. Vzpouru vůči přirozenosti jako jádro revolučních nálad může ilustrovat třeba nedávné číslo National Geographic věnované tématu Genderové revoluce[30], úvahy o umělých potravinách jako součásti ekologické revoluce, nebo požadavek „morální revoluce“ zmiňovaný v bookletu vatikánského workshopu s tématem hrozby biologického vymizeni lidské populace.[31] K potvrzení apokalyptických obav se mnozí věřící více či méně distancují od současného vatikánského rezidenta, jehož oblíbené „cornuto“ vzbuzuje jen omezené naděje. Profesor Germano Dottori, docent strategických studií v Římě, nabízí hypotézu, že je realizován plán na zničení katolické hierarchie skrze masivní revoltu na způsob barevných revolucí.[32] Popularita luciferiánské symboliky ve středně-proudé kultuře tuto hypotézu podporuje. S představou posledních událostí konečně rezonuje i koncept poslední revoluce již zmíněného Huxleyho. Vizi definitivního odpadnutí od přirozeného způsobu života vykresluje jako „vědeckou diktaturu, která vychová většinu populace k tomu, že budou milovat své otroctví a na revoluci už nikdy nepomyslí.“[33].

Nejistota, sugestibilita a beznaděj podporují kouzlo svůdných příslibů. Poptávka po revoluci se podobá návyku na alkohol – lze je překonat, ale jen vnitřní proměnou, nalezením nového postoje založeného na novém náhledu, který doceňuje přirozenost. Spisovateli Chestertonovi bývá připisován epigram: „Jakmile člověk přestane věřit v boha, uvěří úplně všemu.“[34] Ano, uvěří klidně i revoluci nebo moci alkoholového opojení. U nás dává spirituální nouze vzniknout keltským telegrafům, v Řecku nově přijali tradiční helénský polyteismus jako státem uznané náboženství.[35] Tyto spíše hravé příklady jsou typické určitým zduchovněním přírody. Nabízí se, že skutečnou odpověď na popisovanou poptávku dává panteismus. Pokud bychom nechtěli slovo revoluce přenechat davovým iluzionistům, mohli bychom takovou konverzi, objevující intimní vztah k přírodě a spolehnutí se na její inteligenci, nazvat revolucí holistickou.

Literatura a jiné zdroje

ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.

Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL: http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL: http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html [cit. 30. 06. 2017].

Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL: https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in: TED Talk, URL: https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL: http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL: http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution [cit. 30. 06. 2017].

Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959.

Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999.

Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969.

Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in: Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866.

Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL: http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017 [cit. 30. 06. 2017], česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in: Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci [cit. 30. 06. 2017].

Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL: http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].

Chylíková, J., Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie, http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL: http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL: http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017].

jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in:  Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979.

Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972.

Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL:  http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL: http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL:  https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991.

Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in: American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL: http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017].

Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL: http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy [cit. 30. 06. 2017].

Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL: http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL: http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america [cit. 30. 06. 2017].

Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.

Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL: http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

Poznámky

[1] Kateman, B., Google Executive Chairman Says the #1 Tech Trend Is „a Revolution in Using Plants to Replace Meat”, in: The Good Food Institute, URL: http://www.gfi.org/google-executive-chairman-says-the-1-tech [cit. 30. 06. 2017].

[2] Depeche Mode, Where’s The Revolution, in: Depeche Mode: The Archives, URL: http://archives.depechemode.com/discography/singles/56_wherestherevolution.html [cit. 30. 06. 2017].

[3] Garcia, F., Women’s March: Madonna said she thought about ‚blowing up White House‘ but ‚chose love‘ instead, in: The Independent, URL: http://www.independent.co.uk/news/world/americas/madonna-blow-up-white-house-womens-march-washington-donald-trump-president-protest-latest-a7539741.html [cit. 30. 06. 2017].

[4] Francis, His Holiness Pope, Why the only future worth building includes everyone, in: TED Talk, URL: https://www.ted.com/talks/pope_francis_why_the_only_future_worth_building_includes_everyone?language=en#t-8534 [cit. 30. 06. 2017].

[5] Our Revolution, URL: https://ourrevolution.com/ [cit. 30. 06. 2017].

[6] Srv.: „“The first [Cultural Revolution] was motivated by anger and hatred. What is needed now is a cultural revolution motivated by compassion. More honesty and truthfulness will lead to less suffering and more kindness and compassion will lead to less anger,” the Dalai Lama said in a response to a question in relation to China at Ganden Phodrang, His residence in Dharamsala on May 19.“ (Monlam, T., We need a cultural revolution: Dalai Lama, in: Phayul.com, URL: http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=39065 [cit. 30. 06. 2017].

[7] jim, ODS chce nalákat voliče na antibyrokratickou revoluci a program proti koblihám, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/423595-ods-chce-nalakat-volice-na-antibyrokratickou-revoluci-a-program-proti-kobliham.html [cit. 30. 06. 2017].

[8] Klaus, V., Václav Klaus pro PL: Vyzývám k totální revoluci a svrhnutí evropské vládnoucí oligarchie. Větší ohrožení dnes přichází ze „Západu“ než z Východu, in: Parlamentní listy, URL: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Klaus-pro-PL-Vyzyvam-k-totalni-revoluci-a-svrhnuti-evropske-vladnouci-oligarchie-Vetsi-ohrozeni-dnes-prichazi-ze-Zapadu-nez-z-Vychodu-A-Wilders-Le-Penova-a-zbrane-479772 [cit. 30. 06. 2017].

[9] Hájek, P., Donald Trump odstartoval: Řev zombií celého Západu dokládá, že skvěle! Soros dál chrlí dolary. Manifest kontrarevoluce bílých mužů a žen, in: Protiproud, URL: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2920-donald-trump-odstartoval-rev-zombii-celeho-zapadu-doklada-ze-skvele-soros-dal-chrli-dolary-manifest-kontrarevoluce-bilych-muzu-a-zen-boj-do-statku-a-hrdel-prave-zacal.htm [cit. 30. 06. 2017].

[10] Srv.: „Revoluční minulost Německa je totiž theoretická, je to reformace. Jako to byl tehdy mnich, je to dnes filosof, v jehož mozku začíná revoluce.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017].

[11] Srv. „Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.“ (Marx, K., Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, URL: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1843/121843.htm [cit. 30. 06. 2017], zvláště v kontextu „Náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá.“ (tamtéž) a „Feuerbachovým velkým činem je: 1) důkaz, že filosofie není nic jiného než náboženství vnesené do myšlenek a v myšlení rozvedené; že to je jiná forma a jiný způsob jsoucna odcizení lidské podstaty, že tedy rovněž zasluhuje odsouzení.“ (Marx, K., Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec, URL: http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/efr44/efr44_11.htm [cit. 30. 06. 2017].

[12] Srv. Janeček, K., Dopis od Karla Janečka, in: VlnyEvoluce.cz, URL: http://vlnyevoluce.cz/#dopis-karla-janecka.html [cit. 30. 06. 2017] a Chylíková, J., Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito, in: Sociální teorie, http://socialniteorie.cz/janeckova-pozitivni-evoluce-dobro-zlo-a-zito/ [cit. 30. 06. 2017].

[13] Koperník, M., Obehy nebeských sfér, Bratislava: VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied 1974.

[14] Srv. Harper, D., Revolution, in: Online Etymology Dictionary, URL: http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=revolution [cit. 30. 06. 2017].

[15] Škabraha, M., Revoluce, in: Atlas Transformace, URL: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/r/revoluce/revoluce-2.html [cit. 30. 06. 2017].

[16] Kant, I., Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou, Praha: Svoboda 1972, s. 133.

[17] Srv.: Matossian, M. K., Poisons of the Past: Molds, Epidemics, and History, Yale: Yale University Press 1991 a Matossian, M. K., Ergot and the Salem Witchcraft Affair, in: American Scientist, č. 40, roč. 70 (1982), s. 355-357, dostupné online, URL: http://www.everettsd.org/cms/lib07/WA01920133/Centricity/Domain/949/Matossian%20%20Poisons%20of%20the%20Past%20Ch%209.pdf [cit. 30. 06. 2017] nebo shrnutí: „It has been blamed for the Salem witch trials and the “Great Fear” of 1789,  which contributed to the French Revolution.  Its reemergence in the 20thcentury led to a treatment for migraine headaches and to the invention of LSD. But in the Middle Ages, what we now call ergot poisoning, or ergotism, was a terrifying mystery known as “Holy Fire” (ignis sacer) because of the terrible burning pain it caused. Ergot — the common name for Claviceps purpurea – is a fungus that affects rye and other grains.  It contains ergotamine which, in moderate doses, causes the contraction of smooth muscle fibers, such as those in the small arteries. In higher doses, however, ergot can cause diarrhea, nausea and vomiting, followed by headaches, vertigo, painful muscle spasms, convulsions, seizures and even death.  Hallucinations are often of demons or animals, as well as the sensation of itching or burning.“ (Fuchs, J., Ergot poisoning: the original Purple Haze, in: Nothing Too Trivial. Interesting Things for Interested People, URL: https://jackiefox1976.wordpress.com/2014/03/01/ergot-poisoning-the-original-purple-haze/ [cit. 30. 06. 2017].

[18] Srv.: „Grand philosopher of psychedelics, Aldous Huxley. A prominent advocate for the use of psilocybin, the active ingredient in magic mushrooms, Huxley was a founding member of a pioneering Harvard project led by Timothy Leary and Richard Alpert. Leary and Alpert supervised the Good Friday Experiment at Marsh Chapel in Boston in April 1962, which found that psilocybin profoundly affected the religious experience of nine out of the 10 graduate students. Huxley’s imagined society is pacifist, cerebral, sexually experimental, spiritual yet anti-clerical Island had inspired Leary and Alpert to launch the Zihuatanejo Project, a psychedelic training centre under the umbrella of their International Federation for Internal Freedom. The community was located on the coast of south-west Mexico, and it was here that they began writing The Psychedelic Experience: A Manual Based on The Tibetan Book of the Dead. The book was dedicated to Huxley and cites his 1954 essay The Doors of Perception, which explored the hallucinogenic effects of mescaline, a psychedelic substance found in plants indigenous to Mexico. As the Tibetan Book of the Dead had prepared monks for mortality and reincarnation, so The Psychedelic Experience would teach them how to handle the experience of ‘ego death’ and rebirth.“ (Ramm, B., The LSD cult that transformed America, in: BBC – Culture, URL: http://www.bbc.com/culture/story/20170112-the-lsd-cult-that-terrified-america [cit. 30. 06. 2017].

[19] V tomto kontextu je zajímavá diskuze, jejímž výsledkem bylo zavedení termínu psychedelicum. Britský psychiatr Humphry Osmond navrhl adjektivum „psychedelický“ na setkání Akademie věd v roce 1956. (Journal of Altered States of Consciousness, Farmingdale: Baywood Publishing Company 1979. s. 289 [cit. 30. 06. 2017]. Nový výraz, vycházející z řeckých slov pro psychiku a projevit se, měl nahradit dosavadní označení psychotomimetikum, znamenající „napodobující psychózu“. Jeho výhoda spočívala podle něj v tom, že je „jasný, příjemně zní a není kontaminován dalšími asociacemi“. (Huxley, A., Moksha: Aldous Huxley’s Classic Writings on Psychedelics and the Visionary Experience, Rochester: Park Street Press 1999, s. 107.) Osmond byl inspirován debatou s Huxleyem, dochovanou v jejich korespondenci, kde padly návrhy jako „psychophan“, „phaneropsychické drogy“, „phanerothym“ nebo „psychodeticum“. Huxleyho napadla říkanka: „Bys viděl běžný svět vznešeným, instantně svede fanerotym.“ („To make this trivial world sublime, take half a gram of phanerothyme.“) Osmondovi se zalíbil poslední výraz, který zbavil možnými neblahými asociacemi zatíženého základu „psycho-“ a odpověděl rýmy: „Bys přišel na kloub peklu, slyšel andělský kůr, vem si a spolkni psychedelikum.“ („To fathom Hell or soar angelic, just take a pinch of psychedelic.“) (Huxley, A., Letters of Aldous Huxley, London: Chatto & Windus 1969, s. 795.)

[20] Irvin, J., Entheogens: What’s in a Name? The Untold History of Psychedelic Spirituality, Social Control, and the CIA, in: Gnostic Media, URL: http://www.gnosticmedia.com/Entheogens_WhatsinaName_PsychedelicSpirituality_SocialControl_CIA [cit. 30. 06. 2017].

[21] Chaunu, P., „Quante idiozie su quegli anni bui!“, in: Contro la leggenda nera, URL: http://www.kattoliko.it/leggendanera/modules.php?name=News&file=article&sid=2017, česky: Chaunu, P., Mýtus o Francouzské revoluci, in: Lumen de Lumine, URL: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci [cit. 30. 06. 2017].

[22] Srv.: ape, Za zachování divadla protestovaly v Ústí nad Labem stovky lidí, in: Novinky.cz, URL: https://www.novinky.cz/domaci/329488-za-zachovani-divadla-protestovaly-v-usti-nad-labem-stovky-lidi.html [cit. 30. 06. 2017].

[23] Fenomén kanibalismu na území Evropy se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historických studií. Dlouho tabuizované téma se ukazuje zřetelně podceňovaným, vzhledem k míře rozšíření této – nikoli potravní, ani rituální nýbrž – medicínské a civilní praktiky. Nejrůznější, vlastně všechny části lidského těla byly užívány za terapeutickými účely, a to ve všech společenských vrstvách a natolik široce, že nebylo nutno se s praktikou skrývat. (Srv.: Sugg, R., Mummies, Cannibals and Vampires: the History of Corpse Medicine from the Renaissance to the Victorians, London: Routledge 2011.) Nabízí se, že objevy kanibalistických kultur jsou možná do značné míry jen notně zveličené projekce našich nevědomých přání, souvisejících s omezenou nabídkou poptávaných lidských poživatin. (Srv. Avramescu, C., An Intellectual History of Cannibalism, Princeton: Princeton University Press 2011.) Do doby rozšíření moderní medicíny byly léky vyrobené z lidských tkání nebo lidská krev neuznávanějšími prostředky proti vážným nemocem. (Srv. Charnock, R. S., Cannibalism in Europe, in: Journal of the Anthropological Society of London, č. 4, 1866, s. xxii-xxxi.)

[24] Lennon, J., McCartney, P., Lucy in the Sky with Diamonds, in: Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, London: Parlophone 1967.

[25] V nedávném průzkumu politických nálad mladých Evropanů, který sponzorovala EU a jenž probíhal ve 13 zemích na celkovém vzorku 580 tisíc respondentů, byla položena otázka: „Zúčastnili byste se aktivně rozsáhlého povstání proti generaci u moci, kdyby k tomu došlo v nadcházejících dnech nebo měsících?“ Více než polovina 18 až 34letých na ni odpověděla „ano“. Největší míra ochoty zapojit se do protivládních protestů se ukázala v Řecku, kde dosáhla 67 procent, u nás pak (na vzorku 38 122 dotázaných) překračuje 59 procent. Srv.: Mladí a neklidní – Portrét Česká republika – údaje, in: Generation What?, URL: http://www.generation-what.cz/portrait/data/occupy [cit. 30. 06. 2017].

[26] Srv.: „Podle mě nás čeká revoluce, ale jiná, než jak ji běžně chápeme. Bude obdobná průmyslové revoluci, tj. bude se jednat o delší historické období, ve kterém na místo průmyslu a s ním spojených služeb bude nastupovat nový sektor, sektor odvětví produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností. Místo strojů a toho, co produkují stroje, bude dominantním sektorem produkce schopností lidí a hlavním produkčním faktorem bude rozvoj schopností lidí. Tak, jak to před padesáti lety ve své Civilizaci na rozcestí předpokládal Radovan Richta. Postupný zrod tohoto sektoru si svou vahou vynutí likvidaci majetkových privilegií, tak jako si průmyslová revoluce vynutila likvidaci rodových výsad. Těch majetkových privilegií, která omezují rovnost příležitostí při uplatnění schopností člověka.“ Valenčík, R., Degenerující moc kope kolem sebe, in: Haló noviny, URL: http://www.halonoviny.cz/articles/view/44909343 [cit. 30. 06. 2017].

[27] King, A., Schneider, B., První globální revoluce, Bratislava: Bradlo 1991.

[28] Sponsel, L. E., Spiritual Ecology: A Quiet Revolution, Santa Barbara: Praeger 2012.

[29] Skalický, K., „Skok vpřed“ v perspektivě revolucí druhého tisíciletí, in: Listy 3/2012, str. 40-53.

[30] Genderová revoluce. Speciální číslo o naší identitě, in: National Geographic, leden 2017.

[31] Biological Extinction: How to Save the Natural World on Which We Depend, URL: http://www.pas.va/content/accademia/en/events/2017/extinction.html [cit. 30. 06. 2017].

[32] Dottori, G., L’America di Trump: mano tesa verso Russia e Chiesa cattolica, in: ZENIT, URL: https://it.zenit.org/articles/l-america-di-trump-mano-tesa-verso-russia-e-chiesa-cattolica/ [cit. 30. 06. 2017]. Shrnutí v češtině Socci, A., Konce katastrofálního pontifkátu, in: Lumen de Lumine, URL: https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=konce-katastrofalniho-pontifikatu [cit. 30. 06. 2017].

[33] Huxley, A., Brave New World Revisited, London: Chatto and Windus 1959, s. 164.

[34] Srv.: When Man Ceases to Worship God, in: The American Chesterton Society (ACS), URL: https://www.chesterton.org/ceases-to-worship/ [cit. 30. 06. 2017].

[35] Chrysopoulos, P., Greek State Recognizes Paganism as Religion, in: Greek Reporter, URL: http://greece.greekreporter.com/2017/04/20/greek-state-recognizes-paganism-as-religion/ [cit. 30. 06. 2017].